Ilona Švihlíková: České provedení zastropování je ukázkou toho, jak by se to dělat nemělo
Tuzemské hospodářství roste, kupní síla domácností nikoliv. Jak efektivní budou vládní kroky proti dopadům drahých energií a proč by česká vláda mohla stropovat ceny lépe? Ekonomka Ilona Švihlíková v audiozáznamu ještě zhodnotí, které kroky Evropské komise mohou stabilizovat a změnit energetický trh, a prozradí, zda Evropě reálně hrozí blackout.
Jedním z konkrétních opatřeních, jakým chce česká vláda pomoci s energetickou krizí a zdražováním, je zastropování cen energií. V nedělním projevu to potvrdil premiér Petr Fiala. „Jde o nástroj, ke kterému se vlády uchylují v době, kdy panují mimořádné tržní podmínky a situace se vymkla kontrole. Podstatné ale je, jak je zastropování provedeno,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.
Naprosto zásadní je podle ní správné načasování a jeho výše. „Zejména ale to, zda stropujete na straně zákazníka, nebo na straně producenta.“
Už je pozdě
Zastropování by mělo poskytnout čas ke stabilizaci situace, uklidnění paniky a zároveň by mělo vytvořit prostor pro řešení strukturálního problému. Třeba pomocí regulativních úřadů. „Když se ale podíváme na české provedení zastropování, jde spíše o ukázku toho, jak by se to dělat nemělo,“ je přesvědčena Švihlíková.
Čtěte také
Hlavním problémem podle ní je, že opatření přišlo příliš pozdě. „Stropujete ve chvíli, kdy už domácnosti zažívají těžké časy. Už jsou ve fázi paniky, obávají se budoucnosti a mění spotřební chování.“
Stejné je to ale i u firem. „Opět stropujete v situaci, kdy už spousta firem musela kvůli energiím ukončit svoji činnost a další jsou v těžké pozici. Navíc není zcela jasné, jakým způsobem to pro větší firmy bude z hlediska kompenzací probíhat.“
Velmi sporné je podle Švihlíkové i to, že česká vláda stropuje cenu na straně finálního zákazníka, zatímco evropský návrh stropu je na straně producenta. „A to je velký rozdíl. Když totiž stropujete u zákazníka, znamená to, že vlastně akceptujete perverzní cenu burzy. Zákazníkovi ji zastropujete a zbytek jako stát doplatíte. Jenže stát jsme my všichni.“
Řešení zakopaného psa
Přesto Švihlíková uznává, že je to lepší než nic. „Dalo by se to ale dělat lépe. Stropovat u producenta a jít po ziscích. A to samozřejmě nemluvím ani o výši zastropování. Už teď je jasné, že i tak bude cena pro řadu domácností velmi obtížně zkousnutelná.“
Čtěte také
Největší problém je přitom u ceny elektřiny. „Prostě proto, že elektřinu vyrábíme levně. Dominantní jsou u nás stále jaderné a uhelné zdroje a plyn se k výrobě elektřiny používá velmi málo. Proto je až patologické, aby se ceny naší elektřiny odvíjely od cen plynu.“
Právě tady je podle Švihlíkové zakopaný pes. „Proto je potřeba jednat strukturálně, a ne cenu z burzy akceptovat, a ještě to dorovnávat ze státního rozpočtu, tedy z našich daní. A také je potřeba se podívat na fungování ERÚ. K čemu máte ERÚ, když neochrání spotřebitele? Taková instituce je přece zbytečná.“
Premiér Fiala k problematice doplacení rozdílu řekl, že si vláda v žádném případě nechce půjčovat a zvyšovat tak zadlužování státu. Řešením by měly být mimořádné zvýšené dividendy plynoucí z podílu ve státem vlastněných společnostech včetně ČEZ a také mimořádné zdanění. „Nejde o výmysl české vlády. Jde o návrh, který se objevuje i na evropské úrovni. Prostor na něj rozhodně je. Prvním terčem jsou energetické firmy. Já bych ještě přidala banky, které si rozhodně nemohou na kroky ČNB v posledních měsících stěžovat,“ uzavírá Ilona Švihlíková.
Související
-
Václav Cílek: Energetická krize? Ochránil by nás dobře promyšlený energetický mix
Ceny energií jsou na svých historických maximech. Jak je možné, že tak nečekaně zdánlivě vystřelily nahoru?
-
Lukáš Kovanda: Drahá elektřina? Jde o důsledek jednotného evropského trhu. Budoucnost je v jádru
Česká republika je jedním z největších světových vývozců elektřiny. Jsme ale také součástí jednotného evropského trhu. Jak moc tato provázanost ovlivňuje naše peněženky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.