Ilona Švihlíková: Biden přebírá po Trumpovi smíšené dědictví. Doma i ve světě to nebude mít lehké

12. listopad 2020

Éra amerického prezidenta Donalda Trumpa je u konce. Jaké dědictví v ekonomice po sobě zanechal? A s jakými hospodářskými prioritami přichází jeho nástupce?

Působení Donalda Trumpa bylo mnohdy kontroverzní a nepředvídatelné. Pokud by do jeho řízení nezasáhla pandemie koronaviru, lze v ekonomice, kterou po sobě zanechal, spatřit něco pozitivního?

Čtěte také

„Trumpovo působení v obchodní politice a zahraničně ekonomické vztahy by zřejmě ostatní země jako pozitivní nehodnotily. I když byla obchodní bilance velké Trumpovo předvolební téma, ke zlepšení nedošlo,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

„Až do nástupu koronaviru se Trumpovi dařilo v domácí politice. Podařilo se mu prodloužit expanzi americké ekonomiky. Došlo k poklesu nezaměstnanosti. Na druhé straně nedošlo ke zvýšení mezd nejchudších. To je ale problém dlouhodobý, trvající již dekády,“ vysvětluje ekonomka.

Smíšené dědictví

Donald Trump také zaostal ve svých slibech o modernizaci americké infrastruktury. Bylo to přitom velké téma jeho předvolební kampaně.

„On sám by za povedenou věc zřejmě považoval provedenou daňovou reformu. Určitě tím pomohl lidem s vyššími příjmy. Ale je pravda, že k očekávanému nárůstu investic nedošlo. Míra investic je v americké ekonomice ovšem dlouhodobě nízká,“ říká host Dvojky.

Za pozitivum by podle Ilony Švihlíkové mohl Trump také označit, že měl poněkud ostřejší vztah k Číně. „Vzájemné soupeření ale zřejmě neskončí ani s nástupem Bidena. Nechuť k Číně je široce rozšířená napříč politickým spektrem. Je chápána jako hlavní rival z pohledu technologického i ekonomického. Biden možná bude jen používat jiné nástroje než Trump.“

Ukončí Biden obchodní války?

Demokratického nástupce čekají těžké časy nejenom na domácí půdě. „Co se týče zahraniční ekonomiky, Biden asi nebude tolik blokovat jednání v rámci Světové obchodní organizace. Možná bude chtít pokračovat v Obamově dědictví. Ve smyslu vyjednávání velkých komplexních dohod, které Trump utnul.“

Čtěte také

V zahraniční politice bude navíc mít poměrně velký manévrovací prostor na rozdíl od politiky domácí, kde je hodně omezen silně republikánským Senátem. Hlavní body domácí Bidenovy agendy bude tedy velmi obtížné prosadit,“ je přesvědčena ekonomka.

Joe Biden mimo jiné slibuje ukončení obchodních válek s Evropou. „Je možné, že někteří představitelé EU nyní očekávají větší předvídatelnost, než tomu bylo za Trumpa. Biden také zřejmě bude chtít v určitých strategických otázkách postupovat v rámci širších koalic.“

Ekonomický otesánek

Joe Biden chce v příštích deseti letech také investovat dva biliony dolarů do energetiky a zdravotnictví. „Byl by to významný krok. Spojené státy se obvykle ke klimatickým dohodám stavěly velmi vlažně. Trump navíc stál velmi výrazně na straně těžařů a klasického fosilního průmyslu. Nebude to tedy lehké, ani kdyby měl Biden silnější pozici, myslí si Ilona Švihlíková.

Navíc míra soběstačnosti Spojených států se významně zvýšila. Dnes mají poměrně silnou pozici jak na trhu se zemním plynem, tak s ropou, i když většinu spotřebovávají samy. Snížená závislost na dovozech je pro ně nesmírně významná. Je tedy otázka, jestli by Bidenovy investice byly vůbec vnímány pozitivně z hlediska bezpečnosti Spojených států,“ uzavírá ekonomka.

Další témata rozhovoru: pandemie jako spouštěč velkých strukturálních změn; státní rozpočet na příští rok; potřeba rekvalifikací v příštích letech.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.