Ilona Švihlíková: Americká centrální banka je pod silným politickým tlakem
Americká centrální banka (FED) snížila poprvé od roku 2008 základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu. Co to znamená pro světovou ekonomiku?
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové šlo o obecně očekávaný krok, který byl ovšem přijat všeobecně nepříznivě. Rozčílil i Donalda Trumpa, který hned tweetoval, že by růst mohl být 4 procenta, kdyby FED snižoval sazby důrazněji.
Čtěte takéAmerická centrální banka snížila základní úrokovou sazbu, poprvé od roku 2008
„Překvapivé bylo zdůvodnění, které ke kroku americké centrální banky podal její guvernér Jerome Powell. Argumentoval méně domácími záležitostmi, ale spíše zahraničními riziky, která do značné míry vytváří sama administrativa amerického prezidenta,“ pozastavuje se nad zajímavým paradoxem ekonomka.
Ve jménu slabého dolaru
„Jde o malé snížení, které představuje spíše určitý signál, že politika FED ustoupila alespoň na chvíli od očekávaného zpřísňování monetární politiky, tedy od zvyšování úrokových sazeb. Dostává se tím trochu blíž politice, kterou prosazuje Trumpova administrativa, tedy politice slabého dolaru,“ vysvětluje Ilona Švihlíková.
Uvolněnou monetrání politiku prosazují ale i další centrální banky vyspělých zemí, řada z nich má dokonce záporné úrokové sazby, což Trump označil za manipulování s měnami. Americký dolar totiž kvůli tomu zůstává vůči nim nadále relativně silný.
Powell vs. Trump?
Snížení základní úrokové sazby vyvolává nutně otázku, nakolik je americká centrální banka nezávislá. Zdá se, že oproti předchozím letům je FED pod silným politickým tlakem. „Trumpova administrativa se výrazně odlišuje od předchozích období, kdy USA hrály na notu silného dolaru jako hlavní mezinárodní měny,“ upozorňuje ekonomka na obrat v americké hospodářské politice.
Další témata rozhovoru: Jak pokračuje americko-čínská obchodní válka? Jak se v reakci na současné ekonomické a politické dění vyvíjejí ceny ropy? Kdo bude novým šéfem Mezinárodního měnového fondu? Proč se Facebook rozhodl pro projekt vlastní globální digitální měny, kterou nazval libra, a v čem se liší od běžných kryptoměn? A jaké problémy bude v souvislosti s nadcházejícím brexitem muset řešit nový britský premiér Boris Johnson?
Související
-
Ilona Švihlíková: Ursula von der Leyenová je člověk Angely Merkelové a její velké vítězství
Šéfové států navrhli kandidáty na nejvyšší posty v Evropské unii. Na čem se dohodli a co tyto nominace vypovídají o současném dění v EU?
-
Jan Švejnar: Jak Trump může zhoršit naši životní úroveň
Amerika je s Trumpem nepředvídatelná. Snad ale nezačne obchodní válka s Mexikem a Čínou.
-
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
