Ilja Hurník
Přemýšlel jsem, s čím se vlastně v Hurníkovi jeho nepředstíraná pokora spojuje k tvůrčímu dílu - s rozumem, fantazií, vůlí nebo citem? Vybrat k tomu kterýkoli z těchto činitelů by bylo nespravedlivé právě proto, že Ilja Hurník je osobnost klasicky vyrovnaná.
Tak na svoje dětství a na svůj život vzpomíná hudební skladatel Ija Hurník (25.11.1922), ale klidně jsem mohl napsat: vynikající klavírista, osobitý spisovatel, pedagog a taky velmi příjemný a milý člověk - a všechno by to byla pravda. K jeho šedesátinám o něm napsali, že je to monstrum, bylo ale míněno samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Fenomén monstrózního půvabu. A jak by ne, když je to člověk tak obletovaný Múzami umění. Nepochybuji o tom, že Ilja Hurník - jak se říká - vším čím byl, byl rád. Ale platí o něm i to, že vším čím byl, byl díky hudbě a hudebnímu nadání, protože hudba je tím, kdo v něm probouzí i spojuje všechny umělecké lásky. Doprovázela Ilju Hurníka po zarostlých chodníčcích jako skladatele, interpreta, jako spisovatele, který vypráví o tom, jak žijí hudební nástroje, jak se cítí klavírista chvíli před svým vystoupením, nebo skladatel, když ho zrovna nic nenapadá. Ve stínu všech zatím připomenutých autorských a tvůrčích nápadů pana profesora Hurníka stojí ale skromně rovněž rozhlasové hry a povídky (zvlášť Moli Ilji Hurníka v režii Jiřího Horčičky jsou dnes už taky rozhlasovou klasikou) a jako milovník příběhů slavného Sherlocka Holmese nemohu vynechat ani jeden filmový scénář Touha Sherlocka Holmese. O některých povídkách Ilji Hurníka píší kritici, že jsou svým stylem a jazykem trochu čapkovské, ale že mají taky lehký půvab humoru Miroslava Horníčka. Možná je to vlivem společného dlouholetého přátelství obou pánů, ale spíš je to právě naopak... Byl to oběma společný, příbuzný pohled na svět, který už kdysi dávno probudil jejich přátelství.
Společně se sochařem Vladimírem Preclíkem jsou Ilja Hurník a Miroslav Horníček autory velmi zvláštní knížky Trojhlas - knížky, která je plná vzácného lidského přemýšlení nad docela obyčejnými věcmi v dopisech a vyprávění mezi třemi přáteli. Každý z nich se na svět dívá trochu jinýma očima, ale společná je pro ně inspirace přemýšlením toho druhého (nebo dvou dalších...). Umění je devadesát procent dřiny a deset procent talentu; Ilja Hurník takové tvrzení odmítá s tím,že ho určitě řekl někdo hodně nadaný, a tak svůj talent postavil výrazně do pozadí. Všechno rozhoduje nápad, tvrdí naopak Ilja Hurník, a moje práce, to jsou tedy moje nápady - na skladbu, nebo třeba na povídku. A ještě jeden citát na závěr:literární dílo Ilji Hurníka je tiché, nehlučné a hodné pozoru a čtenářských návratů. Myslím, že to neplatí zdaleka jen o literárním díle Ilji Hurníka - hodný naší pozornosti a našich častých návratů je vlastně celý jeho život i renesanční umělecký záběr...
ČRo 2 - Praha, Dobré jitro, po - pá 7.35
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
