I za okupace existovala kina. Strategie přežití člověka zahrnuje relaxaci, říká historik Tomáš Jakl
Okupace českých zemí trvala v podstatě nejdéle ze všech zemí Evropy. Jak na tom byly ve srovnání s jinými zeměmi Evropy?
„Na jedné straně byly Čechy a Morava daleko od všech front až do roku 1944, kdy se k nám přenesla s velkou silou letecká válka. Na druhou stranu okupace trvala v podstatě nejdéle. Začala ještě v míru, kdy se Němci snažili ještě zachovat určité dekorum,“ upozorňuje Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu v pořadu Blízká setkání.
Za černou porážku smrt
„Němci zavedli přísný přídělový systém. Třeba za černou porážku byl i trest smrti. Lidé to dělali tak, že porazili své prase a pro veterináře si půjčili nemocné. Veterinář pak říkal: Už tu mršinu zakopejte, viděl jsem ji ve vsi už pětkrát.“
Relaxace za okupace
I za okupace existovala kina, rozhlas. Strategie přežití člověka zahrnuje i relaxaci. „Němci potřebovali na průmyslových územích maximálně využít pracovní sílu. Ty, kteří byli ochotni pracovat přes čas, si kupovali rekreačními pobyty, vyššími příděly lístků.“
Čtěte takéDovolená v protektorátu: bohatí lázně, dělníci masové rekreace a rebelové tramping
Měly jiné země také říšské protektory? Proč zakázal Hitler povolávat Čechy do boje na frontu? Proč se rodilo za okupace víc dětí? Kdo byli ti, kteří se začali po válce mstít? Více uslyšíte ze záznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.