I do Tibetu už vtrhl pokrok. Modlitební mlýnky jsou na solární pohon
Helena Heroldová je kurátorkou asijské sbírky v Náprstkově muzeu. Je taky překladatelkou a autorkou celé řady prací o Dálném východě. A taky současné výstavy s názvem Příběh Tibetu.
„My jsme chtěli ukázat nejen předměty, ale taky vysvětlit, co to Tibet je. Že to není jen malá oblast v Asii.“ Co tedy Tibet je? „Existuje historický Tibet a to, čemu se říká tibetská autonomní oblast, která zaujímá asi polovinu toho historického. A máme i tzv. kulturní Tibet a to je oblast daleko širší. Je pod vlivem tibetského buddhismu, kterému se taky říká lámaismus.“
Strašidelné obrázky
„Tibetské umění je spojené nejen s tibetským buddhismem, ale taky s naukami, které byly přítomny v této oblasti ještě před jeho příchodem,“ objasňuje kurátorka. Na výstavě tak uvidíte jen náboženskou malbu, která představuje božstva. „Některá hodně strašidelná.“
Na jejich pozadí je obvykle spousta detailů. „I hodně postav a vy se můžete dlouho dívat a přemýšlet, co se na nich děje.“ Na výstavě je k vidění i modlitební mlýnek. „Ten termín je trochu zavádějící, ale má ho každý věřící Tibeťan,“ vysvětluje Heroldová.
Mlýnky a kamínky
„Je to kovový váleček na dřevěné tyčce. Ve válečku jsou stočené papíry s psanými modlitbami. Když s ním otáčíte, tak se vlastně modlíte. Dnes jsou modlitební mlýnky dokonce na solární pohon.“ V Náprstkově muzeu uvidíte i bílé oblázky.
„V Tibetu to jsou jednak ukazatele cesty a můžou sloužit i k tomu, aby na ně poutníci a věřící psali modlitby. My jsme to přenesli do našeho prostředí a rozhodli se, že si tam každý návštěvník může napsat nějaký vzkaz. Některé jsou hezké, jako třeba ten včerejší: Vzali mě na vejšku!“
Nazapomeňte si brýle!
Co může být pro návštěvníky trochu nepříjemné nebo zarážející, je šero v některých částech výstavy. „Nemůžeme ty předměty nasvítit, protože musíme dodržovat určitou hladinu osvitu,“ vysvětluje Helena Heroldová.
„I tak tam máme 100 luxů, což je ještě pořád pěkné. Například u textilu a jiných choulostivých materiálů to bývá 45-50 luxů, což je opravdu pološero.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.