I dnes ještě můžeme vysévat červenou řepu

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná zahrádkářská poradna, Jan Kopřiva a Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář. Přeji dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Téma jsou letní výsevy, tedy co se dá ještě zasít na našich zahradách a možná bychom si měli připravit hodně vody na zalévání k tomu, protože je velké sucho. A co to sucho znamená pro naše zahrádky, možná taková úvodní aktuální otázka.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, já si myslím, že nebude to zase zas tak dramatické a musíme na věci koukat pozitivně. Určitě třeba v takovém Chorvatsku, tam vím jak vypadá sucho, to je trošku něco jiného než tady u nás. Samozřejmě ta hladina vody trochu klesla, protože teďko už delší dobu nepršelo, ale pokud budeme něco vysévat, tak určitě vyplatí se vysít a důkladně zalít. To zase zdůrazňuji důkladně, protože vidím na našich zahrádkách, jak se vezme konev vody a tou se zalijou stromy, zelenina i květiny a tím máme dojem, že jsme zalily. Tak to je plýtvání vodou i prací, je to zbytečné, vždy důkladně a méně často zalévat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, co je to důkladně, podle vás?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Důkladně to znamená tak, že když se zalije, vezmeme prst, zapíchneme ho kolmo do země a musí být zem vlhká i na té špičce. Pokud je vlhká zem jenom na povrchu a dál není, je to zbytečné zalévání. Čili důkladně tak, aby zem se důkladně nasákla.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady trošku já teď odbočuji od toho letního výsevu, my se k němu samozřejmě dostaneme, ale třeba u trávníků ta půda je hodně ztvrdlá a ztuhlá a někdy takový ten poprašek té vody z toho kropení vytváří tu takovou, jakože to steče po té tvrdé krustě, která se tam vytvořila. Co s tím?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, to jsou ovšem špatné trávníky, protože kvalitní trávník, který se vertikutuje, prořezává, tak právě má tu zem takovou, že ta voda se dostává přímo ke kořenům, současně samozřejmě s výživou. Takže závada je u pěstitele, nikoliv u té vody.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, závada není na našem přijímači nebo na vašem podobně. Tak pojďme k letnímu výsevu, pojďme říci, co se ještě dá?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych řekla, že toho je docela dost, že není nic ztraceno, že si můžeme ještě leccos vypěstovat. No, a zmíním například pořád jde ještě vysévat červená řepa, jde vysévat i samozřejmě mrkev karotka, tady bych zmínila odrůdu Rondo, to je kulatá mrkev, ta určitě by stála za vyzkoušení, má navíc velmi krátkou vegetační dobu. Je období pekingského a čínského zelí, tady možná stojí zase za to říct trošičku jaký je v tom rozdíl. To pekingské zelí, to je zelí, které uzavírá a vytváří pevnou hlávku, kdežto čínské zelí, to vytváří jenom listovou růžici. Takže tady v tom je rozdíl a přeci jenom se to lidem trošičku plete.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysévat, to znamená ze semínek nebo už z vypěstovaných malých sazenic?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ne, čínské a pekingské zelí příliš přesazování nesnáší, ale právě toto období je ideální pro výsev. Zase ale pozor, ty mladé rostlinky velice chutnají dřepčíkům, to jsou takové ty skákavý černí brouci, takže tady pozor, určitě stojí za to současně s tím výsevem umístit do záhonu žluté lepové desky, protože ty fungují jako vizuální lapače a jakmile se tam ty dřepčíci objeví, tak oni dávají velmi často přednost právě té žluté barvě a tím, že skáčou na ty desky, tak se tam přilepí a určitě si z velké míry ty svoje výsevy uchráníme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Může se sázet cibulka, taková ta vitaminka, ta naťová cibulka?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Cibulku pořád ještě můžeme vysévat, jedná se tedy o cibuli sečku především, to je cibule, která je vytrvalá, která nás potěší určitě každým rokem, protože ona pravidelně dorůstá, vytváří poměrně velké trsy, takže na tu rozhodně není pozdě. A jinak bych možná ještě zmínila něco zajímavého, něco nového, co v sortimentu přibylo, a to jsou asijské zeleniny a tady bych třeba doporučila mizunu, mibunu nebo komatsunu, to jsou velmi zajímavé druhy salátů, salátových zelenin, a protože jsou právě v Asii velmi oblíbené, tam se bez nich opravdu neobejdou, protože je používají nejen do salátů, ale třeba i jako dušené k rýži a nebo se to používá jako příloha k masu, tak se to zavedlo i do toho našeho sortimentu, a protože to málo lidí zná, tak bych doporučila, aby si to vyzkoušel každý, kdo má zahrádku nebo aspoň záhon, protože tyhle ty zeleniny mají poměrně krátkou vegetační dobu a když si je vysejeme ještě v srpnu, tak všechno to stihnou a stačí do zimy nádherně narůst.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam to máme zasadit nebo vysít a po čem, po čem ne, po čem ano?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že máme sklizené záhony třeba po raných bramborách, pokud jsme měli to štěstí, tak máme sklizeno, takže tam úplně ideální začít teď s výsevem. Možná, že by bylo dobře zmínit se o takových věcech úplně tradičních, klasických jako jsou ředkvičky a saláty, to se samozřejmě dá neustále vysévat, pozor musíme se soustředit ale na odrůdy, které jsou označené jako celoroční, to znamená, že nám budou tvořit hlávky salátu, bulvičky ředkviček v zemi a půjdou okamžitě do květu. Ty ostatní odrůdy, které jsou vhodné pro krátký, které jsou vhodné pro krátký den, tak ty samozřejmě by nás šly do květu a vykvétali v tuto dobu. Pozor na to. Já dělám takový fígl, že samozřejmě na jaře sázím sazenice jak salátu, tak brukvovité zeleniny, v tuto dobu je možná lepší přímo dělat přímé výsevy. Mně se osvědčilo u toho celoročního salátu teď v tuto dobu vysít ho na záhonek a jakmile vzejde, což u toho salátu je velice brzy, velice rychle, vyjednotit ho na tu vzdálenost, aby byl dostatek místa na vytvoření hlávek. Výhoda je v tom, že ty přímé výsevy přece jenom ¨nevyžadují tolik vody jako když ty rostlinky v tomto horku zasadíme, tak většinou to uvadne a několik dní se to vzpamatovává než se to dostane do normální vegeta, u toho přímého výsevu to jde opravdu rychleji. Možná je to opravdu lepší v tuto dobu dělat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ještě k hlávkovému salátu, který jste zmínil, který teď trošku tak je jakoby na okraji zájmu, ale u něho bývá problém s tím, že rychle vyběhne nahoru a že potom jakoby vykvete.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, to je právě to, co jsem říkal, když to je celoroční odrůda určená.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta, které se odkrajuje nebo se odloupávají ty lístečky?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, to jsou odrůdy, které nejdou do květu, ani když je dlouhý den, což je v tuto dobu. Ale musí to být na tom sáčku, který si koupíme, opravdu napsané celoroční, těch odrůd je dneska už několik, takže ty možnosti jsou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná Stáňa měla na mysli odrůdy trhacího salátu. To jsou vlastně saláty listové typu dubáček, a ty samozřejmě se dají vysévat taky nebo dokonce v sortimentu je zařazena i taková směs, ke sklizni mladých listů, a to jsou saláty, které se vysloveně hodí pro sklizeň jednotlivých listů s tím, že si odebíráme takové množství, kolik potřebujeme. A totéž platí i pro tu asijskou zeleninu, jak už jsem tady říkala mizuna mibuna neho ta komatsuna, to je vlastně asijská hořčice. To jsou zeleniny, které taky můžeme sklízet po částech a nebo naopak si můžeme nechat tu rostlinu narůst celou a potom si ji vlastně jakoby sklidit najednou. Ale zase záleží všecko na tom, kolik lidí to bude jíst, kolik toho potřebujeme, ale výhoda je právě u těchto salátů jak už u těch asijských, tak i u těch našich, jsou ohromně křehké a jsou opravdu kvalitní a myslím si, že si člověk na nich pochutná, i když si udělá takovou salátovou směs, ať už si tam dáme okurky nebo k tomu přidáme rajčata nebo cokoliv, vlastně je dneska k mání, tak ty saláty to báječně doplní a navíc ty asijské zeleniny mají velmi výraznou takovou kořeninovou chuť. Takže už si šetříme i nejrůznější přísady a nejrůznější dresinky, protože to všecko nahradí právě tyto asijské zeleniny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud provedeme výsev, musíme opravdu hodně dbát nebo hodně dbát na to, aby ta půda byla vlhká, aby nevyschla, aby semínka nevyschla, to znamená zalévat ráno večer, jak byste doporučili?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tam je největší problém v tom, že pokud zalijeme pouze výsev a pak přestaneme, tak ta semínka naklíčí, ale záhy ty klíčky uschnou, takže musíme až do doby než to vzejde na povrch, než to trošičku udělá kořínek zalévat. Jako zalévat 2x denně si myslím je zbytečné, chce to zalít jak jsem říkal vydatně, takže třeba jednou za dva, za tři dny ten výsev zalévat, ale tak, aby ta voda se dostala až pod ta semínka.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdo si to dává do malých květináčků třeba, ta semínka, tak co vy tomu říkáte? A pak, když už to trošku vyskočí, tak to má víc pod kontrolou a potom to přesadí do záhonu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No určitě, to samozřejmě jde třeba u plodové zeleniny, ale těžko to můžeme dělat u mrkve.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo u ředkvičky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
U ředkvičky, tady to opravdu vyžaduje přímý výsev a pokud já teda z vlastní zkušenosti bych mohla doporučit, tak určitě se vyplatí pár dní počkat, až už nebude takto extrémní zase teplo jako třeba dneska, ale a počkat, až ta teplota bude nižší a navíc teploty v noci už jsou opravu na rozdíl od toho dne, jsou podstatně chladnější, tak si myslím, že se určitě podaří ty výsevy a že ty semena vyklíčí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych tě vyvedl, Lído, ale z omylu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Neříkej.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
My jsme měli na chalupě souseda, takový starý pán to byl, žil sám, hospodařil si a ten dělal to, že přesazoval mrkev. Vysel si mrkev, a jakmile mu vzešla, on ji nejednotil, ale on ty jednotlivé mrkvičky přesazoval. Ležel u toho na břiše ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to měl pinzetu v ruce.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Myslím si, že měl pinzetu a přesazoval mrkev. On nic nevyhodil, takže i mrkev by se tedy dala předpěstovat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já ti teda děkuju, ale já bych řekla, že právě tahle ta metoda je asi pro lidi, kteří mají hodně času a kteří nemají nic jiného na práci a můžou se tomuto věnovat. Já bych to tedy určitě nedělala.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já taky ne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale je tam láska k té půdě a k té práci a k tomu všemu, tak je to pěkné určitě. Tak přidají se určitě také posluchači, budou mít i své otázky buď k dnešnímu tématu nebo možná se vás optají i na něco jiného, tak samozřejmě 221552525 nebo 2424. Pokud stihnete mail do půl 11, tak jejakaje@rozhlas.cz a nebo už můžete teď posílat svou otázku na náš web 2.rozhlas.cz, tam bude probíhat chat asi tak od půl 11 do 11 a budou tam Jan Kopřiva a Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A v této chvíli se dostávají ke slovu také naši posluchači, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Brna. Prosím vás, já mám takový dotaz, já mám, já bydlím v paneláku a na balkoně mám záhumenek, kde pěstuju jednak kytky na okně a jednak mám v truhlících zelenou zeleninu jako petržel, celer a tak dále kvůli nati, a vždycky mi to tak v polovině července začne chytat plíseň. Co s tím mám dělat, existuje prý nějaký přípravek, který za několik dní to zlikviduje, musí se to samozřejmě asi zastřihat nebo co, ale že se to dá zkrátka nějak, a byla jsem v prodejně a tam mi řekli, že o takovém něčem nevědí. Jestli náhodou něco nevíte?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě víme, že jo.
osoba
--------------------
Hloupý dotaz, že jo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale bylo to milé, paní posluchačko.
osoba
--------------------
Takže nemáte žádné, žádnou radu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Máme samozřejmě od toho tady jsme. Já bych jenom asi, když jste to tak všechno říkala, tak já jsem si tak představovala tu celerovou nať a myslím si, že vám asi, že vás tam zlobí asi septorióza celeru. To je vlastně houbové onemocnění, které napadá listy, vytváří se nejdřív takové ohraničené skvrny, potom ty listy začínají od kraje sesychat a nakonec se stane, že třeba uschnou i celé a prakticky z nich vůbec nic není. Chemická ochrana existuje, i co se týká ochranné lhůty, tak tu bych doporučila vždycky dodržet. Já si myslím, že tam je asi kolem 14 dnů. A pokud si půjdete takový přípravek koupit, tak vždycky shánějte na bázi mědi, protože právě to jsou přípravky, kterými se to dá velmi dobře ošetřit, a pozor vždycky začínat už v červnu s tím postřikem preventivně a pak se vám to nemůže stát. Ale zase na druhou stranu i ty podmínky toho balkonu nejsou zrovna příliš asi vyhovující pro takovou zeleninu, protože přeci jenom to potřebuje svoje, přírodní déšť, potřebuje to hloubku půdy dostatečnou, pokud v tom truhlíku nemáte alespoň drenáž, určitě to je taky náchylnější k nejrůznějším houbám i škůdcům. Takže na to všechno dát pozor.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co třeba libeček, ten by byl odolnější pro paní posluchačku?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, určitě ne, libeček koření velmi hluboko, je to vytrvalá rostlina, která dosahuje výšky pomalu 2 metrů, takže to bych asi moc nedoporučovala, když tak pro nějaké jenom krátkodobé pěstování, ale určitě tam neudělá nikdy to, co udělá na zahrádce.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A petrželka, třeba ta kudrnatá? Ta by byla lepší?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ta jde, ta určitě jde, tu tam určitě posluchačka zmiňovala petržel nebo naťový celer určitě, jak tady sama říkala, ale všechno jsou to krátkodobé věci.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, takže to je vaše odpověď. Další otázka už přichází, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, posluchačka ze severních Čech. Mé listy na švestce mám silně pokryty drobnými bradavičkami, některé jsou až velké. O co se jedná, co mám dělat, abych proti tomu bojovala?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, myslím, že to je úplně jednoznačné, je to napadení roztoči. Ovšem v tuto dobu se obávám, že se s tím již nic dělat nedá, protože ti roztoči právě jsou v těch bradavičkách. Takže ti jsou uvnitř a ten přípravek jako takový, který by se teď použil, tak už by je nezasáhl. Takže pamatovat si to příští rok a dělat samozřejmě prevenci. Tu prevenci dělat na jaře, na začátku rašení a zopakovat to ještě v době, kdy se vytvoří mladé lístky. Na druhou stranu berte to tak, že letos to tam je, příští rok to tam třeba bez jakéhokoliv vašeho přičinění nemusí být. Nebral bych to zase jako takovou velkou vadu, takový problém.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak odpověď u konce. Další otázka přichází, dobrý den.
osoba
--------------------
Samohil, dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste u nás, můžete se ptát.
osoba
--------------------
Mám takovou otázku, prosím vás pěkně, poslední dobou se mi pravidelně stává, že mi vyslepuje květák a brokolice.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to může být z několika příčin. Většinou se jedná o nedostatek molybdenu, to je vlastně mikroprvek, který způsobuje takzvané vyslepnutí květáku a nebo se to často zaměňuje třeba i s řáděním škůdců. Nejčastěji způsobuje takové to vyslepnutí plodomorka zelená. To je škůdce, který likviduje ten střed a prakticky, když rozhrnete listy, tak uvnitř nenacházím žádnou růžici, ale pouze řapíky listů. A to je opravdu pak smůla, protože tento škůdce dokáže zlikvidovat třeba všechny rostliny nebo vám tam nechá jen jednu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Písku. Mám takový dotaz ohledně cuket a dýně, bohatě kvetou, ale za květem se neutváří plod, čím to je?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, může to být otázka opylení, záleží na tom, kde to pěstujete, jinak musíte považovat tyhle ty plodiny za rostliny, které potřebují tedy opylení, nejsou to tedy žádné partenokarpické druhy a určitě jste si všimla, že třeba dýně první květy má hluché a teprve na dalších se až vytvářejí plody. Současně je to u cuket, tady bych vám doporučila pěstovat spíše hybridní odrůdy, protože to jsou v podstatě úrodnější a vytváří daleko více těch plodů za květem. Ale jinak pokud tam nejsou včely a nebo jiný hmyz, tak je to prostě špatně, anebo pokud se pěstují tyhle ty plodiny někde ve skleníku nebo ve foliovníku, tak taky se velmi často dočkáme nějakých plodů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tady v mailu máme otázku na čekanku, už se udělaly krásné růžičky, ale asi to není to pravé, jak ji pěstovat, aby se vytvořily správné puky, jestli je potřeba ji mít ve tmě a nebo i ve foliovníku?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, u čekanky se musí dělat zastíňování, ta trošku má jiný způsob pěstování. Pokud chceme dosáhnout tedy těch puků, nikoli listů, listové čekanky, tak tam se musí zastíňovat. Vím, že na zahrádkách to pěstitelé dělají tak, že ji přiklopí třeba kbelíkem. Takže tím to je ve tmě a přihrnuje se to, musí se přihrnovat. Říkám, chce si to nastudovat to pěstování je trošku složitější a trošičku jiné než u ostatní zeleniny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím, zopakujte názvy asijských salátů, tady se ptá posluchačka.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, zmiňovala jsem mizuba mibuna.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak počkejte, to já si píši také, protože určitě na to budou otázky, takže mizuna.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Mizuna mibuna a komatsuna, ano, ano, to je ta hořčice asijská.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já to posluchačce napíši do mailu, možná přijdou ještě k tomu další otázky. Takže telefon ještě máme nějaký, ptám se do režie, jestli máme ještě nějakou otázku? Nemáme, no, my už se pomalu chýlíme ke konci, nicméně k těm letním výsevům jsme vlastně řekli to základní. Teď ještě to horko, to teplo, škůdci, plísně. Jak to teď vypadá vlastně z tohoto úhlu pohledu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych řekla, že letos hrozně, protože co se všecko mohlo projevit, tak se projevilo, ať už jsou to houbové choroby a nebo i škůdci, protože je nesmírné množství třeba brouků lalokonosců, je strašné množství mšic, objevují se roztoči, třeba jsou úplně zničené stromy ořešáků právě těmi roztoči, švestky, jak tady zmiňovala i ta naše posluchačka. No, a v neposlední řadě teda i plísně, protože strašně brzy se objevila plíseň bramborová na bramborách. Nevím jak bude pokračovat třeba její vývoj co se týká rajčat, ale u brambor, na bramborách se podepsala bych řekla v některých lokalitách velmi brzy, a to nebývá velmi tak často v jiných letech.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, taková byla dnešní Zahrádkářská poradna. Příští týden budeme mluvit o růžích, o tom, co se teď může udát nebo jak je chránit, jak je i pěstovat, určitě takové otázky padnou. Jan Kopřiva, Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář jsou teď nebi budou za chviličku na chatu 2.rozhlas.cz. Děkuju za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.