Hydrolog Jan Daňhelka: Tsunami se žene rychlostí 800 km v hodině. Na moři o ní nevíte, udeří až na pobřeží

1. srpen 2025

Jak to vidí...

Řídce osídlený ruský Dálný východ zasáhlo ve středu ráno jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii. Otřesy, které postihly oblast Petropavlovska na odlehlém poloostrově Kamčatka, zaznamenaly seismografy po celém světě včetně Česka. Za jakých podmínek k události došlo? A jak obtížné je předpovědět vlnu tsunami? Hydrolog Jan Daňhelka odpoví i na otázku, jaký vliv mají aerosoly na oteplování a zda chladnější červenec v Česku může znamenat ústup globálního oteplování.

Ruská Kamčatka geograficky navazuje na Japonsko, kde jsou zemětřesení běžná. Právě zde se totiž nachází takzvaná subdukční zóna, někdy označovaná jako součást pacifického ohňového kruhu. Ten je známý nejen silnou sopečnou činností, ale i výskytem nejmohutnějších zemětřesení na Zemi.

Pohyby desek a pacifický ohňový kruh

Středeční otřesy na Kamčatce označili američtí geologové za jedny z nejsilnějších, jaké byly od roku 1900 vůbec zaznamenány. „Narazily do sebe dvě zemské desky. Oceánská, která je hustší než deska pevninská, byla stlačena dolů, kde se roztavila na magma. Takový proces vede nejen k sopečné činnosti, ale i k nárůstu tlaku při tření hornin, který se nakonec uvolní v podobě silného zemětřesení,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka.

Podobný mechanismus stál i za zemětřesením v Indickém oceánu v roce 2004, za katastrofou v Japonsku v roce 2011 a za aktuálním otřesem na Kamčatce. Silná zemětřesení navíc často spouštějí ničivou vlnu tsunami, kdy moře nejdříve ustoupí, a pak udeří na pobřeží ohromnou silou. Velikost vlny je však velmi obtížné předpovědět. Záleží na poloze a hloubce epicentra.

Jak vzniká tsunami

„Čím hlouběji je epicentrum zemětřesení, tím menší je jeho vliv na mořské dno. Tsunami vznikne nejefektivněji tehdy, když se dno oceánu rozlomí a vertikálně posune o několik metrů. To automaticky pohne celým vodním sloupcem. V tu chvíli se rozbíhá vlna,“ vysvětluje Daňhelka.

Čtěte také

Meteorolog Žák: Místní obyvatelstvo na tsunami nezapomnělo. Nižší citlivost k riziku mají turisti

Jak moc se ale dno pohnulo, není možné v danou chvíli zjistit, a proto je vznik tsunami vždy jen odhad. Totéž platí i pro odhad její rychlosti a dopadu. „Na otevřeném oceánu, jako je Pacifik, se může vlna šířit rychlostí 600 až 800 km v hodině. Její výška pak závisí na vzdálenosti od epicentra. Na Kamčatce může mít 4–5 metrů, na Havaji kolem 1,7 metru, ale na volném moři si ji sotva všimnete.“

Rozhodující pro rozsah škod je pak tvar pobřeží. „Jak se vlna přiblíží k pobřeží, zpomalí na 20 až 30 km/h. Voda ale nemá jinou šanci než jít nahoru, což způsobuje ničivý efekt. Tak tomu bylo například při tsunami v Indonésii i v Japonsku,“ dodává Jan Daňhelka.

autoři: Zita Senková , Jan Daňhelka , opa