Hydrolog Jan Daňhelka: Sucho pozorujeme celý rok. Nadcházející vlna veder nás posune k hodnotám z roku 2018
„Možná čtvrtina toků na našem území je taková, že jsme pro konec července zaznamenávali nejnižší hodnoty, které máme napozorovány. To může být doba pozorování typicky od 60. let,“ upozorňuje ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vlivu sucha na kvalitu vody nebo o způsobech, jakými se jiné země adaptují na změny klimatu.
Podle Jana Daňhelky už delší dobu můžeme hovořit o hydrologickém suchu. „Sucho má tu nevýhodu, že není jasně vidět, kde začíná a kde končí. Není to, jako když se najednou vylije voda ze břehu – to je vizuální značka toho, že začíná povodeň. U sucha je to složitější,“ konstatuje.
Čtěte také
Odchylku od běžných hodnot nicméně hydrologové pozorují celý letošní rok. „Pršelo velmi málo. Většina našeho území dostala něco mezi 50 a 75 procenty srážek od začátku roku vůči tomu, co je normální.“
„Teď se dostáváme do situace, že se to zvýrazňuje, a to nejvíce na povrchových tocích. Všichni, kdo se těšili, že se vypraví na vodu, vidí, že se dá jet pouze pod přehradou, protože Vltava je přeplněná. Na ostatních řekách se na řadě úseků spíš drhne o dno,“ popisuje Daňhelka.
„Možná čtvrtina toků na našem území je taková, že jsme pro konec července zaznamenávali nejnižší hodnoty, které máme napozorovány. To může být doba pozorování typicky od 60. let,“ dodává.
Očekávaná vlna veder
Český hydrometeorologický ústav vydává každé úterý výstražnou informaci o suchu v krajině. „Dneska ještě asi nebude kritická, byť očekávám, že tak tři čtvrtě území naplní limity pro sucho.“
Čtěte také
„Ale myslím, že vlna veder, kterou čekáme na konci týdne, nás posune k hodnotám, které budeme moci směle srovnávat se suchem 2018, 2015. A to ještě není konec léta,“ upozorňuje hydrolog.
V nejbližších dnech se podle něj situace nezlepší. „Na to, abychom se dostali z hydrologického sucha, by muselo, řekněme, trochu povodňově pršet.“
„Krajina je teď tak žíznivá, že kdyby přišly intenzivní srážky, nemusíme se povodně tolik bát, protože do krajiny vejdou, zůstanou v ní a neodtečou. Maximálně by jim mohly pomoci, ale nic takového ve výhledu není,“ poznamenává Daňhelka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

