Hudební začátky Tesaříků. „Sousedi volali policajty. Když jsme jim zazpívali Beatles, zase odjeli“
Bratři Tesaříci hráli původně jako bezejmenná kapela. „Bylo obtížné mít český název. Někdo to plácnul. Co takhle Yo Yo Band? Jo, jo. A bylo to,” vzpomíná Richard.
Vladimír už není mezi námi. Jak se s tím Richard vyrovnává? „Už je to skoro 14 let. On psal hudbu, jeho věci pro mne byly nejvíc. Senzačně zpíval. Jako všichni hrozně nadaný lidi byl potrhlej. Musel jsem hasit požáry, které vznikly z nedorozumění.“
Hlučné začátky
Zpěv měli oba bratři v rodině. „Babička byla operní pěvkyně. I rodiče zpívali. Maminka se mohla klidně živit jako operní diva.“ Ze začátku to ale bylo trochu divoké. „Brácha hrál na piano a já na kýble. Rušili jsme sousedy, volali na nás policajty. My jsme jim zazpívali Beatles a zase odjeli,“ vzpomínal na společné začátky Richard Tesařík.
Kuchyňský koutek
Spoustu času Richard Tesařík tráví v kuchyni. „Mám tam pracovní kout, kde rád vařím. Protože jsem kuchařskej exhibicionista, vařím všechno možný pro partičky kamarádů. Mojí vyhlášenou specialitou je perlička na rýnském ryzlinku s estragonem. Kluci vylízali talíře,“ chlubí se muzikant.
Dnešek a zítřek
Co dělá teď? „Dovzdělávám se na piano. Brácha mě od něj vždycky vyháněl. Učím na mezinárodní konzervatoři zpěv, tak musím studenty i doprovázet.“ Hraje v muzikálu Galileo a v představení Do naha v Plzni. K tomu koncertuje s kapelou. V prosinci pak Richard Tesařík oslaví 75. narozeniny. „Dohraju sezónu a pak uvidíme...“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
