Hrubý domácí produkt

Co je také důležité - růst se negativně neprojevil ve vývoji inflace a nečekají se problémy se směnným kursem koruny. Také klesla nezaměstnanost, zvýšily se mzdy a roste spotřeba domácností. Díky přílivu investic pak může být tempo růst udrženo, aniž by vznikla vnitřní či vnější nerovnováha. Naši ekonomiku výrazně nezasahuje ani zpomalení růstu v Evropské unii. Vyvážíme polotovary, o které má zájem stále rostoucí evropský průmysl. Prostě se daří, shodli se statistici s makroekonomy a doložili to čísly.

Jasná zpráva o ekonomickém růstu se poněkud zamlží, když si ji necháme vysvětlit od politiků. ČSSD nám řekne, že mohlo být i lépe, nebýt klacků, které jí pravicová opozice při každé příležitosti hází pod nohy. Opozice naopak snese řadu argumentů, že se ekonomice daří nikoli zásluhou vlády, ale navzdory jejímu počínání. Anebo se dozvíme, že se nám vlastně ani moc nedaří. Že jsme v růstu HDP za první čtvrtletí předstihli Evropskou unii i Spojené státy? No a co?

Názor politiků, těch vládních i těch opozičních, bychom neměli přehlédnout. Co když ekonomika skutečně roste bez ohledu na jejich řeči? Co když úplně zbytečně spojujeme ekonomické procesy s politiky, kteří jako o život diskutují ve vagónu odstaveném na boční koleji, zatímco vlak, ve kterém se vezeme, je úplně jinde? Není to úplně příjemná situace: pokud nevíme, kdo je doopravdy strojvůdcem, není se koho zeptat, kam se vlastně řítíme.