Hrstka československých legionářů zkrátila 1. světovou o půl roku. Nikdo to neví, já o nich ale natočím film, říká Petr Nikolaev
Přes 50 let se o nich nesmělo mluvit. Nesnášeli je jak Němci, tak komunisti. Poslední hraný film o nich vznikl někdy před 80 lety. Režisér Lidic to chce změnit.
Petr Nikolaev na posledních pět let zakotvil na Sibiři. Připravuje totiž film o československých legionářích. „Byli to borci, kteří strávili na Sibiři šest let a domů se vraceli až dva roky po 1. světové válce,“ připomíná. Bylo jich kolem 60 000, což je v měřítku světové války opravud jen hrstka.
Žádní žabaři
Přitom dostali pod kontrolu kolem 8200 km Transsibiřské magistrály. Včetně velkých měst podél trati. „Nebyli to žádní žabaři. Kontrolovali území velké jako Evropa. A většina lidí o nich dnes vůbec nic neví. Přitom napsali nejslavnější kapitolu našich národních dějin.“ Přes 50 let se o nich nesmělo mluvit.
60 000 leginonářů s 500 000 zajatců
„Já sám teprve po měsících příprav na filmování pochopil ohromnou věc. Tahle hrstka mužů zkrátila 1. světovou válku asi o půl roku. Na Sibiři totiž zablokovali půl milionu zajatců, kteří se tak nemohli vrátit a bojovat na západní frontě proti Francii.“ Proč se ale o nich nemluví ani dnes?
Jak by si nás mohli vážit ostatní
„Těžko říct. Ale když si zásluhy nebudeme připomínat ani my sami, jak by si nás mohli vážit ostatní?“ ptá se režisér.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
