Hrozí nový konflikt Írán vs. Izrael? Teď nejde o vyhlášení války, Írán má svých starostí dost, míní politický geograf Jelen

11. duben 2024

Americké zpravodajské služby očekávají velký íránský útok na Izrael, přijít může během několika dnů. „Otázka je, jak ten útok může vypadat,“ hodnotí politický geograf Libor Jelen. „Útok ve stylu nějakého ostřelování z pozic Hizballáhu, případně z íránského území je ale něco, co se děje dlouhodobě a běžně,“ dodává v Osobnosti Plus.

Čtěte také

„Zřejmě půjde o zranitelnější místo: útok může být namířen na diplomatické cíle, možná i nějaké civilní – aby to Izrael víc ,bolelo‘. Může se to týkat i izraelských spojenců. Je tady celá paleta možností, co může nový útok znamenat. Určitě to neznamená vyhlášení války. Tam jsem si téměř jistý, protože Írán se do zhoršení krize nebude pouštět,“ doplňuje politický geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Izraelští ministři obrany a zahraničí na to řekli, že pokud Írán zaútočí ze svého území, Izrael zaútočí na Írán. „K tomu je potřeba říct, že i to se už v minulosti stalo, když Izrael útočil na íránském území.“

Podle politického geografa Jelena jsou dva důvody, proč se z toho nový konflikt nestane.

Čtěte také

„První je geografická vzdálenost – z Íránu do Izraele je to docela daleko, i když spojencem Íránu je Sýrie. Zatím to nikdy nevedlo k rozpoutání intenzivního ozbrojeného konfliktu.“ 

„Druhá věc je, že jsou si obě země vědomé síly toho druhého. Proto se nebudou chtít pustit do velkého konfliktu, protože by to mohlo eskalovat ve velký regionální konflikt, který nevyhovuje ani jedné straně,“ doplňuje s tím, že kdyby se ale mýlil, velmi by to změnilo nejen situaci na Blízkém východě, dopad by byl i v globálním měřítku.

Ďábelský režim? 

Výroky íránské strany o ďábelském izraelském režimu, který musí být potrestán za všechny své hříchy, pak Jelen považuje za směřované hlavně k domácímu publiku. 

„Írán má velké ekonomické problémy a ty navenek překrývá silou. To stejné vídáme i u Ruska. Samozřejmě, že výroky o ďábelském režimu jsou namířeny i směrem ven, zejména k islámskému radikalismu atd. Írán se prostě staví do role vůdce protiizraelské koalice.“ 

Čtěte také

Válka na Blízkém východě propukla po říjnovém útoku palestinských teroristů Hamásu na Izrael, který pak vyhlásil, že Hamás zničí. „Izrael by měl nejdřív definovat, co skutečně chce zničit, protože Hamás nemá jen vojenskou složku,“ myslí si Jelen.

„Za druhé by teď měl přijít s vizí, jak rekonstruovat Gazu, jak zařídit, aby Gazané, kteří přišli o domovy a často i o příbuzné, dostali hmatatelnou a realizovatelnou pomoc, aby se po válce mohli vrátit do normálních životů.“

Čtěte také

„To je totiž první předpoklad k tomu, že budou ochotni změnit názor na Hamás. Případně, že by jim vládla nějaká jiná organizace, o které ale v tuto chvíli nevím. Oni totiž Západní břeh příliš nerespektují, takže je vůbec otázkou, jak je přesvědčit, aby už nepodporovali terorismus, aby nepodporovali vojenskou část Hamásu.“

„Zatím ale nikdo neví, co bude dál, což je ta nejhorší varianta, která by mohla nastat.“

Rusko vs. Izrael

Írán ale také stále dodává Rusku drony Šáhid, což také znamenalo ochlazení vztahů mezi Izraelem a Kremlem. „Musím říct, že za poslední půlrok, tedy od vypuknutí války, se vztahy mezi Ruskem a Izraelem obrátily o 180 stupňů. A je to něco, co Rusko nejspíš bude časem bolet,“ domnívá se politický geograf. 

Čtěte také

Když ale člověk vidí, jak Rusové obchodují s Íránci, scházejí se s Hamásem a cestu si k sobě našli i další, není na čase se obávat? „Víte, ono to není jen spojení s teroristy, případně poměrně malými globálními hráči, ale tady se vytváří koalice nespokojených států a režimů, které by rády rekonstruovaly, případně zcela revidovaly ekonomický i geopolitický systém, který máme od 2. světové války, respektive od skončení studené války.“ 

„Rusko aspiruje na to být vůdcem ,nespokojených‘ protizápadní koalice, takže navazuje velmi čilé kontakty se státy, jako je Severní Korea, Írán, Sýrie a třeba i Hamás. Také ale vidíme snahy vázat se s Čínou, Brazílií, Indií, což už ale jsou globální hráči,“ shrnuje Jelen. 

„Vladimir Putin si myslí, že je on ten nejdůležitější, což je jeho omyl, protože nejdůležitější roli hraje Čína. Putin je už dnes pouze hodně hlasitá figurka čínského režimu. Ale jsem v tom mírný optimista, protože tyto státy se úplně nakonec neshodnou. Vycházím z teze, že diktátoři sice můžou mít krátkodobě společné zájmy, ale dlouhodobě spolu nevyjdou,“ uzavírá. 

Víc si poslechněte v Osobnosti Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související