Hrdinové

9. červenec 2001

Krátce poté, co byl ze Srbska převezen do Haagu Miloševič, rozhodla se i chorvatská vláda spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Když chorvatský premiér Ivica Račan po desetihodinovém mimořádném zasedání vlády řekl, že Chorvatsko bude do Haagu vydávat lidi obviněné z válečných zločinů, dodal současně, že jeho vláda příští týden požádá parlament o hlasování o důvěře. Důvodem je demise čtyř členů klíčové koaliční strany. Chorvatský prezident Stipe Mesič vládu podpořil s tím, že mezinárodní tribunál nesoudí národy, ale podezřelé. Jejich jména jsou dosud v zapečetěných obálkách, Chorvati ale tuší, že když budou na ministerstvu spravedlnosti rozlepeny, ukáže se, že patří dvěma generálům, kteří se u veřejnosti těšili pověsti národních hrdinů. Před šesti lety veleli operacím Bouře a Blesk, které byly vedeny za znovudobytí obsazených území, ale posléze vyústily v etnickou čistku sto padesáti tisíců chorvatských Srbů.

Chorvaté řeší stejné dilema jako Srbové - nespolupracovat s Mezinárodním soudem pro zločiny v bývalé Jugoslávii by znamenalo mezinárodní izolaci. Spolupracovat ale znamená připustit, že zločin nelze omluvit, ani když je spáchán pod vlastním národním praporem. Z východní Bosny včera přišla zpráva o objevení hromadného hrobu, do kterého Bosenští Srbové po válce převezli ostatky stovek obětí masakru v Srebrenici. Z osmi tisíc pohřešovaných se zatím našlo čtyři a půl. Za toto vraždění nesou odpovědnost pro změnu národní hrdinové Bosenských Srbů Karadžič a Mladič. I oni se dříve nebo později v Haagu setkají s ostatními masovými vrahy, národními hrdiny bývalé Jugoslávie.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.