Hrajeme Česku. Dvojka exkluzivně přenesla koncert Hudby Hradní stráže

3. duben 2020

V neděli 5. dubna 2020 ve 13:00 Dvojka živě přenášela 15minutový koncert Hudby Hradní stráže. Z katedrály sv. Víta do celého světa. Pořadem provázel Václav Žmolík. Poslechněte si záznam.

O Květné neděli 5. dubna 2020 zahráli členové Hudby Hradní stráže z Pražského hradu občanům České republiky doma i v zahraničí. Nejdřív v přímém přenosu Českého rozhlasu z katedrály sv. Víta zazněly vybrané sólové skladby a jedna skladba v doprovodu varhan.

Odpoledne zahráli trubači „do oken“ obyvatelům čtvrtí přilehlých k Pražskému hradu: z I. nádvoří směrem na Hradčany, z Matyášova pavilonu směrem na Malou Stranu, z bašty Na Opyši směrem ke Starému městu a z ochozu Letohrádku královny Anny v Královské zahradě směrem do Dejvic.

Jako výraz solidarity s našimi přáteli v zahraničí byla do programu zařazena díla italské, francouzské a anglické hudební kultury. Zároveň byl program koncipován s ohledem na velikonoční svátky.

Hrajeme Česku

  • Začátek přímého přenosu ve 13:00
  • Moderuje V. Žmolík
  • Délka programu 15 minut
  • Hrají členové sextetu Hudby Hradní stráže pod vedení npor. Jiřího Krýsla, který je zároveň starším instruktorem orchestru 1. nástrojové skupiny
  • Sólová vystoupení, v jednom případě v doprovodu varhan. Hrají: npor. Jiří Krýsl, nrtm. Stanislav Zeman, nrtm. Zdeněk Thuma. Varhaník: Josef Kšica

Program

  1. Marc-Antoine Charpentier: Te Deum – npor. Krýsl Jiří, Josef Kšica
  2. Amazing Grace – nrtm. Zeman Stanislav
  3. Santa Lucia – nrtm. Thuma Zdeněk
  4. Il Silenzio – nrtm. Zeman Stanislav

Marc-Antoine Charpentier

Francouzský barokní skladatel z rodiny královského malíře. Pracoval jako skladatel pro Marii de Lorraine, vévodkyni de Guise, spolupracoval s Molièrem. Král Ludvík XIV. ocenil jeho scénickou hudbu a udělil mu doživotní rentu. Byl ředitelem kůru v jezuitském kostele sv. Ludvíka v Paříži a od roku 1698 vykonával tuto prestižní funkci v Sainte Chapelle až do své smrti v roce 1704.

Amazing Grace (Úžasná milost)

Slova této křesťanské písně napsal v 18. století z vlastní zkušenosti anglikánský kněz a bývalý kapitán otrokářské lodi John Newton. Vyrůstal bez jakéhokoli náboženského přesvědčení, ale jeho životní cesta byla tvořena různými zvraty a náhodami, které často dal do pohybu svou vlastní pýchou a neposlušností.

Byl přinucen vstoupit do Královského námořnictva a nakonec se podílel na obchodu s otroky. Když jeho loď málem potopila silná bouře, bál se tak moc, až volal k Bohu o milost. Tento okamžik znamenal začátek jeho duchovního obrácení. Začal se sám učit latinu, řečtinu a teologii a se ženou se ponořili do církevního společenství. Jeho vášeň byla tak působivá, až mu přátelé navrhli, aby se stal anglikánským knězem. Byl však zprvu odmítnut biskupem z Yorku.

Poté napsal o svých zkušenostech z obchodu s otroky a o svém obrácení. Hrabě z Dartmouthu, ohromen jeho příběhem, podpořil  v roce 1764 Newtonovo vysvěcení na anglikánského kněze. Stal se vikářem v Olney v hrabství Buckinghamshire v Anglii, kde začal psát písně s básníkem Williamem Cowperem.

Amazing Grace byla původně napsána pro ilustraci kázání na Nový rok 1773. Není známo, zda existuje nějaká původní hudba, doprovázející tyto verše. V USA byla Amazing Grace populární během tzv. druhého velkého probuzení na začátku 19. století. V té době byla spojena s více než 20 melodiemi, ale v roce 1835 byla spojena s melodií New Britain, ve které se nejčastěji zpívá a hraje dodnes.

Santa Lucia

Santa Lucia je světově proslulá neapolská píseň, která oslavuje malebný neapolský rybářský přístav Borgo Santa Lucia a rybář v ní zve kolemjdoucí na nádherný večerní výlet lodí po Neapolském zálivu pod zářícími hvězdami.

Původní text v neapolštině napsal roku 1776 baron Michele Zezza, pravděpodobně na melodii lidové písně. Roku 1849 pak píseň jako Barcarolu uveřejnil italský skladatel a hudební vydavatel Teodoro Cottrau, a je proto někdy považován za jejího tvůrce. Cottrau pak během prvních let risorgimenta vytvořil italskou verzi písně (šlo o vůbec první překlad neapolské písně do italštiny) a v tomto jazyce se píseň většinou zpívá.

K nejslavnějším jejím interpretům patří Enrico Caruso, roku 1965 ji ve svém albu Elvis for Everyone! nazpíval Elvis Presley. Populární je ve Švédsku pod názvem Luciasången. V české verzi je známá pod názvem Krásná je Neapol v podání Waldemara Matušky.

Il Silenzio

Il Silenzio je instrumentální kus napsaný v roce 1965 trumpetisty Ninem Rosso a Guglielmem Brezza. Stejné melodické téma polnice italské kavalerie použil i Petr Iljič Čajkovský v úvodu svého Italského capriccia.

Il Silenzio bylo poprvé hráno při oslavách 20. výročí osvobození Nizozemí. Část písně se také používá ve všech italských kasárnách, aby zde signalizovala konec dne. Stejné použití má i v řecké armádě.

Hudba Hradní stráže České republiky

Hraje při veškerých protokolárních aktech prezidenta republiky a při slavnostním střídání stráží, konaném každý den v pravé poledne na prvním nádvoří Pražského hradu. Podílí se na přípravě a hudebně zabezpečuje pietní akty na území České republiky. Organizuje a zabezpečuje činnost malých žesťových souborů, fanfárových skupin a tanečního orchestru. Provádí sezónní hudební produkci při otevírání Jižních a Královských zahrad Pražského hradu. Zabezpečuje hudební produkci při bohoslužbách a jiných aktech pořádaných duchovní službou AČR.

První vystoupení skupiny trubačů Hradní stráže proběhlo 15. března 1990 u příležitosti první zahraniční návštěvy u prezidenta Václava Havla. Hlavu našeho státu tehdy navštívil prezident SRN Richard von Weizsäcker. Tímto dnem také začalo každodenní provádění slavnostního střídání na prvním nádvoří Pražského hradu.

Od 1. července 2004 se zrušením povinné základní vojenské služby stal z Hudby Hradní stráže plně profesionální orchestr. V roce 2019 prošla Hudba, stejně jako celá Hradní stráž strukturálními změnami, po kterých konečný počet jejích členů byl z původních 26 navýšen na 34 včetně velení.

autor: Český rozhlas Dvojka

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka