Hrabě František Kinský vzpomíná: Pamatuji si na pokoj a postel, to malé dětské vězeníčko
„Pamatuji si, jak jsem stál v té dětské posteli a plakal jsem, dokud nepřišla matka,“ říká s úsměvem hrabě František Kinský v Blízkých setkáních na Dvojce. Jaké to je provázet návštěvníky po vlastním zámku, kde působil někdejší Výzkumný ústav pro chov prasat?
František Kinský je renesanční člověk, kromě toho, že působí jako starosta, provází i na Novém zámku v Kostelci nad Orlicí, který byl jeho rodině vrácen v restitucích.
„Děláme, co můžeme, abychom našim návštěvníkům připravili samé krásné zážitky. A nakonec i skleničku v zámecké kavárně,“ zve návštěvníky na zámek jeho majitel hrabě František Kinský.
Vzpomínky na dětství
„Úplně přesně si vybavuji pokoj, ve kterém jsem bydlel jako malý. Pamatuji si, jak jsem stál v dětské posteli, v tom malém dětském vězeníčku, ze kterého není úniku. Plakal jsem a pak se otevřely dveře a vidím matku, která vstoupila do dveří. To je obraz, který mi zůstane na věky,“ vrací se v myšlenkách do svého dětství na zámku v Blízkých setkáních.
Jakým způsobem vede hrabě jako starosta svatební obřad? Vozí se kočárem, nebo jezdí metrem?
Související
-
„Byla to ruina zralá na buldozer.“ Projděte se zámkem...
Pustil se do ekonomické sebevraždy. A výsledek? „Nic mi nepatří,“ prohlašuje správce Nového zámku v Kostelci nad Orlicí.
-
Od mala jsem si stavěl modely zámků a hradů, tak jsem si na stará kolena jeden koupil, říká Opatrný
Tak dlouho obdivoval hrady a zámky, až si jeden koupil. Vlastně to jinak ani nešlo. Musel někam vměstnat svou sbírku starých houslí, obrazů i nábytku.
-
Novodobá šlechta? Noví majitelé hradů a zámků a jejich sídla
Některá původní šlechtická sídla se v 90. letech 20. století vrátila do soukromých rukou, jiná dál chátrala. A právě takových sirotků se ujali ti, za nimiž míří Expedice.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.