Líbilo se mi, že je Československo uprostřed Evropy a má dlouhý název, vzpomíná překladatel Uharte
Překladatel Kepa Uharte se od arabistiky dostal v rodné Barceloně ke studiu slavistiky a bohemistiky opravdu půvabným způsobem: „Vzpomínám si, když mi bylo deset let, šel u nás v televizi seriál Návštěvníci. Líbily se mi v názvu ty čárky a háčky...“
„A také to, že Československo je uprostřed Evropy a má hezký, dlouhý název,“ vysvětluje.
Čtěte také
Španěly je Česko vnímáno jako exotický stát. „Pro ně je to vzdálená země u Moskvy, čeština je divná a česká jména se nedají přečíst. Stále musím vysvětlovat, o co vůbec jde a kde se tímhle jazykem mluví.“
Bude líp...?
Překladatel, polyglot a aktivista původem z Katalánska raději na otázku původu odpovídá, že je z Barcelony. „Frankův režim ve skutečnosti nikdy nepadl... Vztahy mezi národnostmi byly ve Španělsku vždycky napjaté. Za Franka to bylo ale hrozné. Když zemřel, bylo nám slíbeno, že bude líp. Ale nikdy nebylo. Španělsko to nemá vyřešené.“
Uharte v Hovorech popisuje i rozdíly mezi katalánštinou a španělštinou a osvětluje přitom letmo status původního jazyka vůči dnešnímu úřednímu na své zkušenosti: „Občas narazím na problém, že mi v Katalánsku někdo zakazuje mluvit katalánsky.“
Tabu sexuálního zneužívání
Ve Španělsku je velmi aktuálním problémem sexuální zneužívání, o kterém se ale ve společnosti moc otevřeně nemluví.
Čtěte také
„Před pár lety vypukly dvě kauzy na katalánských katolických školách, dostalo se to do médií a novináři se sami museli učit o tom vůbec mluvit,“ popisuje bohemista.
„Celá společnost se musela učit nezavírat před tím oči. Sám jsem se kvůli vlastní aktivitě nesetkal s vyloženě nepřátelskými reakcemi, ale spíš mi lidé přátelsky říkali, ať toho nechám, ať to neřeším, že se to stalo už dávno,“ uvádí skutečnost.
Poslechněte si celý rozhovor Ivany Chmel Denčevové. Kepa Uherte bude mimo jiné také hovořit o českých autorech, kteří se mu zaryli do podvědomí. Jedním z nich byl třeba Bohumil Hrabal.
Související
-
Pro Írán by jaderná zbraň nebyla útočným prostředkem, tvrdí arabista Pelikán
Arabista Petr Pelikán nerad mluví o svém rozhodnutí stát se muslimem. „Náboženství je soukromá věc každého člověka,“ naznačuje host pondělní Osobnosti Plus.
-
Host: italský bohemista Giuseppe Dierna
V Římě vystudoval češtinu a ruštinu. Do italštiny přeložil na 25 titulů, např. Bohumila Hrabala, Milana Kunderu, Vítězslava Nezvala. Připravila Ivana Chmel Denčevová
-
Hrabalovi stále rozumíme velmi špatně, upozorňuje bohemista
Na konci 60. let 20. století měl Bohumil Hrabal nakročeno mezi světové literární celebrity. Dostával pozvánky na čtení a sympozia do Paříže, Londýna, nebo Říma. Ost...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.