Horolezec Radek Jaroš: "Annapurna bohužel sklízí životy horolezců"
Středečním hostem Dvojky s datem 4. července byl horolezec a hlavně dobroduh Radek Jaroš.
Velkým snem je 14 ze 14
Radek Jaroš chtěl být horolezcem prý už ve svých 6letech. Bez použití kyslíku vylezl na 13 ze 14 nejvyšších vrcholů světa. „Zatím to na světě dokázalo jen 14 lidí. Připojit se mezi tuto elitu je můj celoživotní sen. Dosud jsem v Himalájích strávil 14 sezón, to na 20 expedicích. Po zdolání 13. hory se o tom mluví dobře ale poté, co jsem vylezl Mont Everest, to tak růžově nevypadalo. Navíc jsem nebyl v Himalájích každým rokem.“
Neúspěch ale Radka Jaroše posiluje. „Mělo by to tak být i v běžném životě. Jen ta správná motivace vás žene stále dopředu, a nejde jen o horolezectví ale i o další lidské činnosti.“
Zatím poslední je Annapurna
Radek Jaroš se 6. května letošního roku dotkl Annapurny. Ta představuje 55 km dlouhý masiv ve středním Nepálu v Himálaji v severní části Pokharského údolí. Annapurna I měří 8 091 m, což z ní dělá desátou nejvyšší horu světa a jednu ze 14 osmitisícovek. „Expedice trvala samozřejmě několik měsíců, na vrchol jsme šli nonstop. Vyšli jsme večer, v 21:00 hodin, a v 9 ráno jsem byl na vrcholu a koukal po okolí. Je to vlastně dlouhý hřeben a ne jen jeden vrchol. Ve finále jsem si sedl obkročmo a pak jsem fotil okolí. Jedna sada fotek je z toho, jak jsem přes hřeben položil českou vlajku. Já tam totiž byl sám a nikdo mě fotit nemohl.“ Vrchol desáté nejvyšší hory světa pak zdolal i jeho kamarád Jan Trávníček.
Annapurna sklízí životy horolezců
O Annapurně se prý říká, že je bohyní sklizně. „Odvozuji si to od toho, že je vidět z celého podhůří Himaláje. Relativně blízko je tam úrodný kraj.“ Další možností původu názvu je podle Radka Jaroše to, že Annapurna „sklízí životy horolezců.“ „Má opravdu velmi špatnou pověst. Je absolutně nejhorší ze všech osmitisícovek, kdy se podle statistik do roku 2000 nevrátilo až 30% horolezců. My jsme její skóre trochu vylepšili, a to na 46%. I když bez následků to také nabylo.“
Léčba omrzlin
Z Annapurny si dovezl nepříjemné omrzliny na nohou. Na vlastní kůži pak zjistil, že v Česku není mnoho specialistů na vysokohorské omrzliny. „Po dlouhém hledání jsem dva lékaře objevil, ale už pozdě. Důležitá je totiž léčba hned poté, co se člověk vrátí domů, zejména první měsíc. U mě se to moc nepovedlo a místo dvou měsíců předpokládané léčby to bude nejméně měsíců pět. Samotného mě překvapilo, že se omrzliny první dny v nemocnici stále zhoršovalo. Teď se mi nohy konečně začaly léčit. Bohužel, asi se ale chirurgickému zákroku nevyhnu.“ Léčbu i běžné rýmy totiž zhoršuje nedostatek kyslíku, který je k úspěšné léčbě nutný. „Je tak obrovský rozdíl mezi léčbou či uzdravováním v Himalájích a doma,“ dodal Radek Jaroš.
Více si ale poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru Evy Kvasničkové a Radka Jaroše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka