Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají

Teplotní rekordy stále padají
Aktuálnost této problematiky se ještě zvýšila po loňské bezprecedentní horké vlně, která postihla západní část Ruska a podle odhadů si vyžádala 55 000 lidských životů. Historické teplotní rekordy však v průběhu roku 2010 padly v dalších 20 zemích, dohromady pokrývajících 19 % plochy pevnin. V souvislosti s rostoucí globální teplotou (tento trend je patrný od druhé poloviny 19. století, ale výrazně se projevuje až v posledních 30 až 40 letech) existuje jednoduchý předpoklad, že většinu oblastí světa budou horké vlny postihovat častěji, budou trvat déle a budou extrémnější ve svých projevech – i v důsledcích. Podrobnější pohled na horkou vlnu v Rusku r. 2010 a s ní související teplotní rekordy však ukazuje, že obrázek není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát na první pohled.
Otázka zní, zda jsou tato nedávná období neobvykle teplého letního počasí přímým projevem globálního oteplování a zda jsou v historickém kontextu skutečně výjimečná.

Extrémní sucha nebudou výjimkou
Léta 2003 a 2010 byla pravděpodobně nejteplejšími letními sezonami v Evropě od roku 1500; z hlediska odchylek teploty i velikosti zasaženého území byla horká vlna v roce 2010 vůbec nejextrémnější. Rekordně teplým měsícem v mnoha evropských zemích (např. v Německu, zemích Beneluxu, Velké Británii) byl červenec 2006, kdy byla i v pražském Klementinu zaznamenána nejdelší horká vlna od počátku stálých měření v roce 1775 (o délce 33 dní). Evropa jako kontinent zaznamenala v posledním desetiletí pravděpodobně 5 nejteplejších letních sezon od roku 1500, a to v pořadí 2010, 2003, 2002, 2006 a 2007.
Ve velkém počtu evropských zemí (na západ i na východ od nás) byla v posledním desetiletí překonána absolutní teplotní maxima.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 1/2012.