Hlíva ústřičná zpomaluje stárnutí a může omezovat vedlejší účinky chemoterapie

15. listopad 2011
Rada pro tento den

Dnes prozradíme (15. listopadu), jak může být pro zdraví užitečná hlíva ústřičná.

Tato chutná houba je velmi vítaným zpestřením jídelníčku. Ovšem již staří Číňané věděli o jejích léčivých a zdraví prospěšných účincích. Naše současná medicína její léčivé účinky spojuje především s obsahem beta glukanů, které aktivují přirozenou imunitu organismu.

Hlíva upravuje hladinu cholesterolu v krvi a také vysoký krevní tlak

Kromě toho hlíva obsahuje celou řadu vitaminů (řady B a vitaminů D, C, K), proteiny, steroly, některé mastné kyseliny, chrom, měď, železo, jód, sodík, selen a zinek. Obsahuje rovněž vlákninu, která váže v těle usazené škodliviny a pomáhá je tak z něj vyloučit. Pravidelnou konzumaci hlívy lékaři doporučují kardiakům, protože hlíva upravuje hladinu cholesterolu v krvi a také vysoký krevní tlak. Dále všem, kdo trpí různými záněty, potížemi s klouby a také kožními onemocněními. Poměrně nedávno se totiž zjistilo, že hlíva odstraňuje i bradavice virového původu a léčí ekzémy.

Zlepšuje metabolismus a regeneruje vnitřní orgány

Hlívu lze doporučit i osobám s nemocnými játry, ledvinami či slinivkou (hlíva zlepšuje metabolismus a regeneruje vnitřní orgány) a seniorům (regeneruje buňky a zpomaluje proces stárnutí). Hlíva může dokonce i omezovat vedlejší účinky při chemoterapii a pomáhat při léčbě některých nádorových onemocněních.

Hlívu ústřičnou můžeme konzumovat v přírodní podobě – ať již si ji přineseme z lesa, nebo koupíme v supermarketu, v lékárnách a prodejnách zdravé výživy seženeme i kapsle či prášek s výtažkem hlívy, případně doplňky stravy kombinující hlívu dalšími zdraví prospěšnými přírodními látkami.

Právě nastal čas jejího sběru

Pokud za hlívou budeme chtít vypravit do přírody, je právě nyní vhodné období. Objevuje se od října do února a při mírných teplotách ji nalézáme přes celou zimu. Roste často v trsech na kmenech a pařezech nejrůznějších listnáčů. Klobouk mívá široký 40–200 mm, jazykovitý až vějířovitý, zpravidla popelavě šedý, někdy s nádechem do modra. Lupeny jsou bílé až šedavé, vysoké, značně sbíhavé na třeň, který je tuhý, bělostný, krátký a někdy téměř chybí. Velkou výhodou je, vzhledem k době růstu je málo pravděpodobné, že byste hlívu zaměnili za některou jedovatou houbu.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v listopadovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.

Spustit audio