Hledání mrtvé schránky. Oživené vzpomínky agenta-chodce v reportáži Stanislava Motla
Patřil k těm mimořádně odvážným, kteří po únoru 1948 odcházeli na západ a vraceli se zpět už ve službách cizích tajných služeb. Ota Rambousek. Po letech se tento agent-chodec spolu se Stanislavem Motlem vydal najít svou mrtvou schránku, kterou kdysi v pohraničním pásmu založil.
Říkalo se jim agenti-chodci. Dnes je označujeme spíše jako kurýry. Po únoru 1948 odcházeli na západ, aby se pak ilegálně vraceli opět do své rodné země. Už ve službách amerických, britských či francouzských zpravodajských služeb.
Jejich hlavní cíle? Zpravodajská činnost a organizování protistátních skupin. Byli mimořádně odvážní. V případě dopadení je čekal i trest smrti... Jedním z nejznámějších byl pozdější politický vězeň a pak úspěšný spisovatel Ota Rambousek.
Po letech se tento bývalý kurýr znovu vydal na kdysi tolik nebezpečnou cestu přes hranici a nechal přitom oživit dávné dramatické události. Nebyla to ale cesta pro efekt. Rambousek se pokusil najít mrtvou schránku, kterou kdysi v pohraničním pásmu založil...
Související
-
Rino – příběh špiona. Vysvětlení všech událostí a jmen kolem českého agenta v CIA Karla Köchera
Sex, peníze, lži a intriky. Vše přehledně vysvětluje Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA a novinář, který se na dokumentu sám podílel.
-
Krále Šumavy nezastřelili. Je mu přes 90 a žije v Chicagu, prozrazuje spisovatel David Jan Žák
Podle autora knihy Návrat Krále Šumavy je Josef Hasil hrdina i rozporuplná osobnost. Za jeho převaděčskou činnost trpěla celá jeho rodina.
-
Převaděčku nechali porodit doma. A pak ji poslali do Ravensbrücku. Osudové ženy: Marie Pětrošová
V Beskydech převáděla přes hranice vojáky, kteří chtěli bojovat proti nacistům. Po pár měsících ji ale zatkli. Byla těhotná. Své dítě měla u sebe jen deset dní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
