Hlasitá hudba, štěkání psa nebo padající listí. Jak se bránit netolerantním sousedům, poradí dTest

13. červenec 2022

Letní počasí láká k posezení na balkoně nebo na zahrádce. Příjemné chvíle odpočinku však nezřídka pokazí netolerantní sousedé. Oslava v sousedství snadno přeroste v hlasitou zábavu, hluk a zápach z grilování obtěžuje všechny okolo. Jaké jsou nejčastější třecí plochy mezi sousedy? Co všechno soused smí, a co už je přes čáru? A jak se takovému sousedovi bránit?

„Za třecí plochu mezi sousedy lze označit všechno, co z pozemku jednoho nějakým způsobem zasahuje na pozemek druhého. Právo má pro to výraz imise. Můžeme si pod tím představit hluk, kouř, zápach, vodu nebo třeba listí,“ vysvětluje právník spotřebitelské organizace dTest Jiří Zelenka.

Čtěte také

V žádném případě neplatí, že si člověk vlastnící nějakou věc může dělat cokoli. Vlastnictví zavazuje. Máte-li pozemek, máte právo i grilovat. Ale současně s tím máte také povinnost neobtěžovat sousedy,“ doplňuje právní expert.

Míra obtěžování je ale samozřejmě velmi obtížně měřitelná. Proto v tomto pomáhají takzvané místní poměry. „Může to sice působit dojmem neurčitosti, ale v podstatě je to dokonalé. Nejde o žádné limity, ale o to, jak to v daném místě funguje. Grilování na balkoně tedy budou zavazovat jiné místní poměry než grilování na chatičce v chatařské kolonii,“ vysvětluje Zelenka.

Hluk, až se okna otřásají

Podle jeho zkušeností si také spousta lidí myslí, že dělat hluk se nesmí pouze v době od desíti do šesti do rána, kdy je zákonem stanovený veřejný klid. „Tak to ale vůbec není. Místní poměry platí samozřejmě i u hluku. Rozhodně to neznamená, že by se přes den mohlo hlučit bez omezení.“

Pokud si tedy váš soused pouští během dne hudbu natolik hlasitě, že vám doma drnčí okna, jde s velkou pravděpodobností o nepřiměřené obtěžování sousedů. Problém se můžete pokusit vyřešit domluvou. Pokud to nepomůže, řeší danou věc hygienická stanice nebo policie.“

Zapeklité stromy

Častým jablkem sváru jsou i stromy na hranici pozemků. Pokud vás sousedovy stromy nepřiměřeně obtěžují, nebo vám dokonce brání v užívání vašeho pozemku, můžete podat na soud zadržovací žalobu. Přečuhující větve ale můžete sami ve vhodném vegetačním období přiměřeně odstranit.

Podle nového občanského zákoníku z roku 2014 také platí, že soused může nižší stromy nepřesahující svojí výškou tři metry vysadit nejdříve metr a půl od vašeho pozemku. „Pokud ho vysadí blíže a vás to bude nepřiměřeně obtěžovat, máte nárok požadovat, aby strom odstranil. U stromů vysazených před rokem 2014 toto ovšem neplatí,“ varuje právní expert dTestu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.