Historie židovské hudby na gramofonových deskách v USA (3)
Vraťme se dnes tak jako v předchozích pořadech tohoto měsíce ještě jednou do světa amerických židovských nahrávek. Jde o unikátní svědectví o fenoménu, který nám byl v druhé polovině minulého století odepřen.
Odepřen nejen kvůli situaci v poválečném Československu, kde bylo vše americké stejně jako židovské od 50. let zakazováno. Emancipace židovské komunity ve Spojených státech, která se mimo jiné odrazila i v hudebním průmyslu, byla do jisté míry pokračováním vývoje, kterým procházela židovská komunita střední Evropy od počátku 20. století až do tragédie šoa. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že americké prostředí se zcela lišilo od předválečných podmínek v Praze, Vídni, Berlíně či Budapešti, nebylo tomu tak.
Roger Bennett a Josh Kun, autoři knihy „A poznáte nás podle stop na našich elpíčkách“, zachytili v kapitole „Jak vinyl zachránil mrtvý jazyk“, co bylo známo i z Evropy: „Oba jsme vyrůstali v rodinách, ve kterých se jidiš výrazy používaly, když se chtěla zvýraznit pointa,“ napsali. „Když se měl zdůraznit skrytý význam nebo něco či někdo zesměšnit. A tak jsme věděli, kdo je šmok, co je to švic, když vypadne klimatizace, a že je zle, když někdo zvolá: ´Ojvej´!. Znali jsme význam těchhle výrazů vlastně jen díky jejich kontextu,“ uvedli.
Zkušenost, kterou takto popsali, pak na nesčetný způsob provázela mnohá americká elpíčka, přičemž souvislost amerických vinylových desek s židovstvím byla mnohem širší. Stačí se podívat na názvy kapitol knihy Roger Bennetta a Joshe Kuna, abychom si uvědomili tu těsnější, tu volnější vazbu na židovský fenomén: „Jak se měnilo módní oblečení velkých kantorů“. „Kdo by chodil do synagogy, když má doma gramofon“. „To byla noc – mejdany, svatby, láska“. „Dozvuky utrpení – holocaust a sovětští Židé“.
„Když jsme se vydali na tuhle cestu“, vyznali se Roger Bennett a Josh Kun „inspiroval nás příběh Abrahama Zevi Idelsohna, zakladatele židovské muzikologie. V první polovině 20. století sbíral židovské písničky a vydal je v desetidílné ´Encyklopedii hebrejských orientálních melodií´. Mimo jiné zachytil i slova jednoho obskurního chasidského popěvku a vytvořil z něj nesmrtelný hit ´Hava nagila´. My jsme nechtěli vydat žádnou encyklopedii, ale myslíme si, že naše motivace je stejná - sbírat muziku proto, abychom zjistili, kdo jsme. Jako jednotlivci, jako skupina, jako kulturní fenomén. Chtěli jsme posbírat střípky židovského života, a pochopit tak židovství jako takové.“
Autorům se podařilo v pravý čas vyvolat zájem o část hudební kultury, která by jinak se zánikem elpíček a singlů nenávratně zmizela. Módní vlna retro stylu je ve Spojených státech populární u současné generace padesátníků a šedesátníků. Nostalgicky se vracejí do dob svého mládí a s láskou vzpomínají i na drobné detaily, jakým bylo třeba jen puštěné rádio. To ovšem platí i u nás. A nemůžeme se přitom vyhnout myšlence, jak by asi vypadaly obaly českých židovských elpíček a singlů. Nebýt šoa.
