Hermann von Pückler-Muskau. Neklidný život zeleného prince

Narodil se v knížecí rodině a od mládí měl neklidnou duši. Studia práv nedokončil a vstoupil do armády. Ani tam dlouho nevydržel. Několik let se toulal po Itálii a Francii, zavítal rovněž do Anglie, kde mu učarovaly tamější parky. Když se po smrti svého otce ujal vlády nad rodným panstvím Muskau, hned se pustil do radikální přeměny zámeckého parku. Skupoval sousední pozemky a dovezl řadu exotických dřevin. Stal se průkopníkem nevídaných zahradnických technik, jako první začal třeba s přesazováním vzrostlých stromů. Park také otevřel veřejnosti a brzy si vysloužil přezdívku „zelený princ“.

Jeho kniha Dopisy zesnulého se stala hitem

Zároveň byl ozdobou každé společnosti jako výřečný, vtipný a chytrý chlapík. Ženy ho milovaly, proto všechny překvapilo, když se oženil s Lucií von Hardenberg, což byla o devět let starší rozvedená matka dvou dětí. Hermann ale věděl, co dělá. Žena dokonale rozuměla jeho duši a nesnažila se ji spoutat. K zahození nebylo ani její věno.

Jenže přestavba parku byla tak nákladná, že peníze brzy došly. Lucie proto navrhla, že se rozvedou, aby si Hermann mohl najít další bohatou nevěstu. Hermann se vydal do Anglie, jenže spíše než novou družku tam hledal další inspiraci pro svůj park. A také Lucii, která z jeho života nikdy neodešla, posílal dlouhé dopisy, v nichž s humorem popisoval dění v ostrovní zemi. Po návratu je vydali pod názvem Dopisy Zesnulého a kniha se stala velkým hitem. Hermann vydal řadu dalších cestopisů, zejména o svých dlouhých pobytech v Orientu a Africe.

Oblékal se do orientálního roucha a nosil fez

V roce 1845 jej nedostatek peněz donutil prodat zámek Muskau i s milovaným parkem, kterému se věnoval třicet let. Nový domov našel na zámku Branitz, kde rovněž začal s parkovými úpravami. Roku 1857 jej navždy opustila exmanžela Lucie, ale tvořit, psát a cestovat nepřestal.

Doma se oblékal do orientálního roucha, nosil fez a přijímal hosty jako paša. Také nařídil uprostřed jezera v zámeckém parku vybudovat zatravněnou pyramidu - místo svého posledního odpočinku. Zemřel v 85 letech. Na jeho jméno se trochu zapomnělo, ale jeho odkaz je stále živý. Třeba v roce 2004 se park u zámku Muskau dostal na seznam UNESCO.