Herečka Bára Lukešová o rakovině: Člověku nezbyde než být statečný a racionální
Hereckou práci miluje. Víc než filmování ji ale naplňuje divadlo. I když natáčela v Itálii a dostala dokonce nabídku tam zůstat. Život jí přesvědčil o tom, že světská sláva je jen polní tráva a že štěstí a zdraví je k nezaplacení.
Osud dal Báře Lukešové těžkou ránu v podobě nádorového onemocnění. „Nejdřív jsem onemocněla já, pak bratr. O pocitech se těžko mluví. Člověku nic jiného nezbyde než být statečný a racionální. I když jsem emotivní.“
Přepnout na jinou vlnu
Vzpomíná si, že mozek se jí najednou jakoby přepnul a ona si odmítla připustit, že něco bude špatně. Šla od úkolu k úkolu a nemoc nechávala stranou. „Neměla jsem žádný propad,“ komentuje složité životní období a upřímně souhlasí se známým úslovím, které už zní jako omleté klišé, že zdraví je velký poklad.
Štěstí na jevišti
Emoce se jí nejlíp ventilují na jevišti. „Nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného,“ pochvaluje si Bára Lukešová. „Funguje tam ta alchymie, kdy vám publikum dává tu zpětnou vazbu.“ Před kamerou je to prý složitější, protože scény se zkouší několikrát. A ne vždycky se herci vede.
„Představte si, že to zkazíte kolegům. To je strašné a propadám se o deset pater dolů.“ Před víc než 10 lety vyhrála konkurz na italský film Ve větru hořím. „Jenže synovi bylo v tu dobu 9 měsíců, tak jsem si říkala, že nemůžu odjet. Měla jsem z toho pak špatný svědomí.“
Tady je doma
Ale odjela a snímek uspěl na prestižním filmovém festivalu Berlinale. Následovala nabídka zůstat v Itálii. „Odmítla jsem. Neuměla jsem si představit, že tam začnu žít. Tady jsem doma.“
Ruská povaha
Narodila se do rodiny filmového architekta Rudolfa Lukeše a po babičce má ruské kořeny. „Čím je člověk starší, tím víc si uvědomuje tu ruskou povahu. Máma byla velmi emotivní. Něco z toho jsem určitě dostala do vínku,“ odhaduje herečka.
Do svých 14 let ale byla těžký introvert a připravovala se na výtvarnou školu. Zlomilo se to ve chvíli, kdy jí učitelka ve škole řekla, aby zkusila nějakou básničku. Tahle věta jí změnila život.
Jaké byly její herecké začátky? Koho hraje v očekávaném seriálu Já, Mattoni? Chtěla by, aby se její děti věnovaly herectví? Více uslyšíte v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
