Henryk Sienkiewicz: Ohněm i perem. Ladislav Kolář a Eva Novotná v dokudramatu ze série Příběhy slavných

5. květen 2026, aktualizováno

Portrét poslkého spisovatele, prozaika a publicisty, nositele Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal v roce 1905. Přestože Henryk Sienkiewicz (5. 5. 1846–15. 11. 1916) zemřel před více než 100 lety, jeho historické a dobrodružné romány Quo vadis, Ohněm i mečem, Pouští a pralesem, Křižáci nebo Potopa se čtou dodnes. Kudy jinudy kráčel za Nobelovou cenou za literaturu než jeho český protějšek Alois Jirásek?

Účinkují: Eva Novotná a Ladislav Kolář
Připravil: Iva Němec
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno: v Českém rozhlase Brno v roce 2011

Nejpopulárnějšího polského spisovatele u nás jeho čeští čtenáři často přirovnávají k Aloisi Jiráskovi. Oba totiž proslavily hlavně historické romány. Zatímco ale Jirásek coby historik je věrnější skutečným událostem, Sienkiewiczova díla jsou pestřejší.

Studovaný cestovatel

Sienkiewicz studoval na třech univerzitách: lékařské, právnické a filozofické. Hodně cestoval a napsal o tom i několik cestopisných črt. Psal ale také o česko-polských vztazích, polských a křesťanských dějin. Celý život vystupoval hlavně proti germanizaci.

Kromě notoricky známých historických románů (Potopa, Křižáci, Ohněm a mečem a Pan Wołodyjowski, Quo vadis) je tak autorem i románů ze současnosti (Bez dogmatu, Rodina Polanieckých). Anebo dobrodružné knihy pro mládež (Pouští a pralesem).

Sienkiewicz v Česku

Poprvé byla do češtiny přeložena jeho povídka Z pamětí poznaňského učitele (Květy, 1879). V roce 1900 zahájilo jedno nakladatelství systematické vydávání jeho děl. Úplné vydání Sienkiewiczových spisů proběhlo až v 50. letech minulého století.

On sám naši zemi opravdu miloval. Nejednou svůj čas trávil na Moravě a Slovensku. Léčil se v Trenčianských Teplicích a v Karlových Varech. Na Moravě trávil čas ve Vranově, na panství Stadnických. A ze Zakopaného podnikal výlety do slovenských Tater, na Spiš a Oravu.

Smrt národní manifestací

Sienkiewicz zemřel 15. listopadu 1916 ve Švýcarsku. Při převozu jeho ostatků do Polska (1924) mu na všech stanicích u nás hrála polská hymna. V oknech domů se objevily svíčky, na nádražích stovky pochodní, luceren a svící. V Praze byla dokonce rakev načas odnesena do Národního muzea.

autoři: Věra Luptáková , Český rozhlas Dvojka
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.