Hamernický den v Dobřívě se koná každý rok v květnu
Vesničku Dobřív u Rokycan zdobí roubené chalupy, za humny šumí brdské lesy. V polovině května sem zamíří i mnozí příznivci technické historie a kovářství.
V Dobřívě totiž na přelomu 15. a 16. století vznikl vodní hamr, dnes technická památka, která je od roku 2010 uvedená v prestižním seznamu národních kulturních památek České republiky. Nejstarší současné vybavení hamru pochází ze 17. století.
Jak to funguje?
Voda přitéká k hamru vantrokem uloženým na litinových sloupech a roztáčí tři kola. Dvě pohánějí kovací stroje, tzv. kobyly, jejichž hlavy mají hmotnost asi 140 kg. Třetí vodní kolo slouží k rozdmýchávání výhně a k pohonu dalších kovářských strojů. V hamru jsou k vidění brusy, nůžky, skružovací stroj na obruče, lis na formování lopat, vrtačky na ruční pohon, polní výheň a množství kovářského náčiní.
Vydejte se na výlet
Každý rok třetí sobotu v květnu probíhá v areálu hamru Hamernický den. Ves ožije tlukotem kovářských kladiv, ručních, ale i těch historických strojních.
Dobřívský cvoček
Během Hamernického dne kovářští učni soutěží ve třech kategoriích rozdělených podle věku a délky učení o Dobřívský cvoček, a to ve dvou disciplinách: volné umělecké tvorbě a v soutěži zručnosti − v kování hřebíků na čas. Učňovské práce vyhodnocují zástupci pořadajícího Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech a členové Kovářského společenstva Čech, Moravy a Slezska. Do Dobřívu přijíždějí renomovaní kováři, obchodníci s potřebami pro kováře, kovářské a podkovářské firmy.
Celý text najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
