Guglielmo Marconi, průkopník bezdrátové telegrafie. Muž, který spojil svět

Narodil se 25. dubna 1874 v Boloni jako poloviční Ir. Jeho matka Annie Jamesonová byla vnučkou zakladatele známé palírny whisky. Guglielmo do školy nikdy pořádně nechodil, bohatí rodiče mu platili domácí učitele. Jeden z nich nadchl dospívajícího chlapce pro svět tehdy se prudce rozvíjející elektrické energie. Fascinovaly jej zejména nově objevené elektromagnetické vlny.

Místo uznání se stal terčem nenávisti

Guglielmo Marconi (vlevo, 1936)|foto:autor neznámý, Archiv Českého rozhlasu

Od počátku byl přesvědčený, že mají neomezený dosah a mohou obstarat bezdrátovou komunikaci napříč celým světem. Tomu ale nikdo nevěřil. Marconi se přesto pustil do práce. Brzy dokázal vyslat signál přes kanál La Manche a v roce 1901 dokonce z jednoho konce Atlantského oceánu na druhý.

Místo uznání se ale stal terčem nenávisti. Útočili na něj provozovatelé drátových přenosů, kteří se báli ztráty živobytí, objevila se i zpráva, že elektromagnetické vlny škodí zdraví. Jeho firma se ocitla před krachem.

Pomohla mu nehoda parníku

Pomohla mu nehoda anglického zaoceánského parníku, který se po srážce s jiným plavidlem začal potápět. Naštěstí měl na palubě jeho vysílač, díky němuž posádka dokázala včas přivolat pomoc. To zachránilo odhadem dva tisíce životů. Z Marconiho se rázem stal oslavovaný hrdna a jeho věhlas ještě umocnil zisk Nobelovy ceny za fyziku v roce 1909.

Svou technologii dále vylepšoval. Nakonec dokázal přenést vzduchem nejen morseovku, ale také živý lidský hlas. V roce 1931 se postaral o další vědecký milník, když ve Vatikánu spustil první rozhlasovou stanici na světě. Pracoval rovněž na mikrovlnné technologii, předpověděl i existenci radaru. K tomu ale už nedostal dostatek času. Během tří let prodělal devět infarktů. Ten poslední, který jej postihl 20. července 1937, se mu stal osudným.