Grails na nové desce rozehrávají noirovou paranoiu v barvách

27. únor 2017

Patnáct let fungování udělalo z Grails jednu z nejvýznamnějších čistě instrumentálních skupin na scéně. Jejich eklektický sound čerpající z evropské progrockové tradice, filmových soundtracků i easy listeningu je neopouští ani na Chalice Hymnal, první desce po šesti letech.

Atentát na JFK, aféra Watergate a další skandály ohledně fungování tajných služeb v USA daly v sedmdesátých letech vzniknout novému žánru – politickému, konspiračnímu nebo chcete-li špionážnímu thrilleru. Filmy jako Tři dny kondora, Rozhovor, Všichni prezidentovi muži a mnohé další definovaly klíčové atributy žánru. Mezi ně patří znevýhodnění donkichoti v boji se zkorumpovaným a cynickým mocenským systémem, všeprostupující paranoia a temnota nočního velkoměsta. Temnota barů, kde se při schůzkách politiků s dalšími mocnými hráči realizuje ta část politické agendy, která zrakům voliče musí zůstat skryta. Nově vzniklá kultura „konspiračních teorií“ světu nadělila termín deep politics, kterým se rozumí taková politika, jež není předmětem oficiálních programů stran a často je k nim dokonce v opozici. Probíhá na nižších exekutivních úrovních či přímo v utajení a odpovědnost za ni se dá donekonečna přehazovat jako horký brambor.

Portlandští Grails pojem Deep Politics použili už jako název své předchozí desky z roku 2011. Na novince Chalice Hymnal je ovšem estetika noirových politických thrillerů ještě hmatatelnější. Projevil se zde vliv bočního projektu kytaristy a bubeníka kapely, nazvaného Lilacs and Champagne, který je na vizuálech i úryvcích ze sedmdesátkových thrillerů založen. Orientální vlivy a strukturované kompozice dominující posledním nahrávkám Grails tentokrát uvolnily místo rozmlženému, typicky soundtrackovému stylu Lilacs and Champagne. Při cestě skrz Chalice Hymnal si tak můžeme živě představovat Roberta Redforda, nervózně pomrkávajícího do zpětného zrcátka svého auta, nebo Gena Hackmana, tiše přilepeného na telefonní sluchátko. Anebo, abychom nezůstali jen v minulosti, třeba Kevina Spaceyho, který si v roli kongresmana Franka Underwooda nelítostně klestí cestu seriálem House of Cards až k vrcholu.

Grails – Chalice Hymnal

Chalice Hymnal nicméně nepůsobí jako žánrová hra ani jako retro. Pro Grails byla vždycky typická určitá nečasovost a eklekticismus – každé další album se vydává trochu jiným směrem a vždy jsou z něj slyšet mnohatisícové vinylové sbírky členů kapely a fanatická posedlost evropským progresivním rockem a soundtracky. Chalice Hymnal vás chvíli svírá paranoiou (například ve skladbě Tough Guy), jindy vás rozhýbe funkový rytmus (Pelham). Větvené aranže občas vyústí až do jakési fantaskní snové bondovky (Deeper Politics), jindy zavoní béčkovou italskou romancí (závěrečná After The Funeral).

Čtěte také

Jak napoví odkaz na kancionál v názvu desky, spíše než nějakým výrazně soudržným kusem je Chalice Hymnal bohatým sborníkem motivů a aranží. Působí dojmem noční velkoměstské džungle, kde každé místo a každý roh má jinou podobu a svoji utajenou minulost. Dohromady však tvoří jediný celek, pevně určovaný jedinou neviditelnou politikou.

Hodnocení: 85 %
Grails – Chalice Hymnal (Temporary Residence, 2017)

autor: Tomáš Jan
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.