Graham Greene: Skleník. Hra o následcích Božího zázraku v rodině zapřisáhlého agnostika ve skvělém obsazení

I pro poučené milovníky románů anglického spisovatele Grahama Greena bývá překvapením zjištění, že napsal také několik divadelních her. V poměru k 24 románům tvoří 8 divadelních her spíš okrajovou část autorova díla. To však nic nevypovídá o jejich kvalitě a sdělnosti, naopak, v kontextu tehdejší divadelní tvorby i z dnešního odstupu musíme jen litovat, že se Graham Greene nevěnoval dramatu soustavněji.

Hledání vyššího smyslu

I v příbězích určených pro jeviště rozvíjel Greene svá stálá témata. V dramatu Skleník podal obraz člověka, který bez pravdy o vlastní minulosti nedokáže žít svůj současný život. Redaktor James Callifer je dalším z Greenových hrdinů, kteří ve svém životě bolestně hledají vyšší smysl, ne-li rovnou Boží plán.

Skleník (1958) začíná v úmrtní den agnostického myslitele Henryho Callifera. Oddaná manželka Mary shromáždí kolem úmrtního lože celou rodinu, s výjimkou mladšího syna Jamese. Zdá se, že pouhá jeho přítomnost by mohla umírajícího nežádoucím způsobem rozrušit. Přesto se James v rodičovském domě objeví, pozvala ho totiž jeho třináctiletá neteř Anne, která chce přijít záhadě kolem svého oblíbeného strýčka na kloub.

Daniela Kolářová|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

James je redaktorem v Nottinghamu. S manželkou Sárou se rozešel, protože není schopen nikoho milovat; trpí prázdnotou, depresemi a nechce se mu žít. Léčí se bezvýsledně u nottinghamského psychiatra a má sebevražedné myšlenky. Příčinou Jamesových potíží je jakási událost z dětství, která souvisí se skleníkem v zahradě Calliferových, ale James se na ni přes všechnu snahu nedokáže rozpomenout.

Tajemství zahradního skleníku

A tak si Anne zahraje na detektiva, jak sama říká. Najde dva svědky Jamesova mládí – manželku tehdejšího zahradníka a pak především Jamesova strýce Williama Callifera, katolického kněze, který měl na chlapce kdysi velký vliv. Jejich výpovědi konečně odhalí dávné tajemství, jehož jádrem je nevysvětlitelná, nadpřirozená událost, pro kterou ateistická rodina nenašla uspokojivé vysvětlení, a proto Jamese vyvrhla ze svého kruhu. Agnosticismus, který měl člověka osvobodit od náboženské pověry, tedy v Greenově hře paradoxně vede k celoživotní lži.

Skleník je vlastně napínavá detektivka s existenciálním přesahem, její rozhlasovou podobu natočila režisérka Markéta Jahodová v překladu Radka Pokorného s Vladimírem Javorským, Danielou Kolářovou, Josefem Somrem, Janem Hartlem, Ladislavem Mrkvičkou, Klárou Cibulkovou a dalšími herci v roce 2012.

Kus života Grahama Greena

Jak Graham Greene přiznal v memoárové knize Kus života (1971), snad do všeho, co napsal, přetavil svoje vzpomínky z dětství, ty dobré i ty zlé. Dvojnásob to platí pro divadelní hru Skleník a jejího hlavního hrdinu Jamese Callifera, jehož biografie opravdu nápadně připomíná známé skutečnosti z Greenova života.

Graham Greene se narodil v roce 1904 do rodiny ředitele prestižní internátní střední školy jako čtvrté ze šesti dětí. Od útlého věku trpěl citovou odtažitostí obou rodičů. Jako dítě byl Graham Greene nesmělý a samotářský, v širším kruhu rodiny přilnul pouze k jednomu ze svých strýců.

Když nastoupil na internátní školu, kterou řídil jeho otec, byl spolužáky instinktivně považován za zrádce, čímž velmi trpěl. Nesnesitelnou situaci řešil záškoláctvím a několikrát se demonstrativně pokusil o sebevraždu. Na radu staršího bratra poslala rodina chlapce na psychiatrické léčení do Londýna. Léčba sestávala z psychoanalytických sezení, pacient dostal za úkol, aby si vedl snový deník. Při té příležitosti objevil psychoterapeut chlapcův literární talent.

Výrazný zlom v Greenově životě přineslo seznámení s budoucí manželkou Vivien Dayrell-Browningovou v roce 1925. Pod jejím vlivem konvertoval ke katolicismu, což se ukázalo jako zásadní okolnost pro jeho další osobní i literární budoucnost.