Gerontoložka Iva Holmerová: Podle průzkumu jsou Češi i přes své skuhrání a skepsi s lékařskou péčí spokojení. Bez sester by to nešlo
Na konci ledna zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění výsledky průzkumu spokojenosti se zdravotní péčí v ČR. Sběr dat probíhal během podzimu 2024. Podle něj je 65 % respondentů s lékařskou péčí spokojeno. Co přesně se za čísly ukrývá? A jaká je v současné době prestiž odborných pedagogů v oblasti ošetřovatelství? Nad otázkami Zity Senkové se zamýšlí gerontoložka Iva Holmerová.
„Ve skutečnosti je možná spokojenost ještě vyšší, než ukazuje průzkum,“ komentuje v pořadu Jak to vidí... Iva Holmerová výsledky průzkumu spokojenosti s lékařskou péčí. „Český skepticismus a české skuhrání často také hrají roli... Pro mě je to dobrá zpráva.“
Čtěte také
Výzkum také ukázal, že podle 83 % respondentů by se pacient měl podílet na rozhodování o léčbě své nemoci. Gerontoložka souhlasí. „V posledních desetiletích dochází k přechodu od paternalistického přístupu. Lidé chtějí být více autonomní. Chtějí o sobě rozhodovat sami. A to v otázkách závažného onemocnění, životního stylu i prevence.“
Otázka zdravého dožití
Čtěte také
V čem má podle Holmerová české zdravotnictví ještě rezervy? „Na jedné straně je to prevence a na druhé straně doléčení a rehabilitace,“ vypočítává. Důležité je podle ní jako gerontoložky také tzv. zdravé dožití. „Česká populace žije dlouho, ale zdravé dožití není až tak skvělé.“
„Česká populace stárne. Za několik desetiletí bude každý desátý člověk starší 80 let. Proto je nesmírně důležité, abychom využili potenciál člověka k tomu, aby žil pokud možno samostatně.“
Samostatnost a aktivita
Jako základ vidí Iva Holmerová aktivní geriatrickou péči. „Často přijímáme pacienty, o kterých nám původní pracoviště říká, že je jejich zdravotní stav velmi špatný. Díky lékařské péči, aktivnímu přístupu, rehabilitaci, hydrataci, výživě a komunikaci často dosáhneme toho, že se jejich zdravotní stav ke konci života ještě zlepší.“
Svoji roli podle gerontoložky také hraje důstojné prostředí, převlékaní z nočních košil do civilního oblečení a celková podpora pacientů k aktivitě.
Čtěte také
Důležitost zdravotních sester
Na konci ledna proběhla konference s názvem Bez sester to nejde, kde Marie Zvoníčková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy otevřela téma poklesu prestiže vyučujících v oboru ošetřovatelství.
„Bez sester to opravdu nejde,“ zdůrazňuje Holmerová. „Naše společnost by si měla uvědomit, že ošetřovatelství je samostatný obor,“ dodává. „Sestry jsou často kompetentní, mají schopnosti a znalosti, ale v legislativě nejsou zakotvené jejich pravomoci, se kterými souvisí i větší zodpovědnost.“
„Ve Velké Británii nebo ve Skandinávii jsou sestry autonomními vedoucími odborných týmů a starají se o to, aby lidé setrvali co nejdéle v domácí péči, ale také aby byly uspokojené jejich zdravotní a další potřeby. To je nesmírně důležité.“
„Proto bychom měli i u nás sestry adekvátně vychovávat. A k tomu samozřejmě potřebujeme ty pedagogy,“ dodává Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra.
Související
-
Lékařka Holmerová: Přesčasy lékařů nejsou normální. Jsou to pokusy na lidech. Reforma je nutná
Protestní akce lékařů proti špatným pracovním podmínkách stále trvá. Přes 6000 zdravotníků nebude od prosince sloužit přesčasy. Nastal čas na zásadní reformu?
-
Gerontoložka: Včasná léčba a doléčení jsou nejlepší prevencí dlouhodobé péče. Vyplatí se i finančně
Léčebny dlouhodobě nemocných by příští rok mohly projít zásadní proměnou. Nově by pojišťovny hradily péči maximálně 90 dní. Zlepší změna zákona systém následné péče?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.