Gerontoložka Iva Holmerová o lidské paměti: Maskovat zapomínání před rodinou zbytečně bere drahocenný čas

17. srpen 2026

Kam se zase poděly ty klíče? Podobnou otázku si občas klademe všichni.„Určité zapomínání ještě nemusí být příznakem demence,“ uklidňuje gerontoložka v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Skutečný problém podle ní nastává ve chvíli, kdy nepomůže ani pověstné navádění na správnou stopu. „Porucha paměti je, když si člověk na něco nevzpomene ani v kontextu s nějakou událostí a je spojená s poruchou soběstačnosti. Jestli je zapomínání nápadné i okolí, je čas obrátit se na odborníka.“

Jenže jak citlivé téma doma otevřít a neurazit? Mnohdy rodina raději hraje divadlo, že se nic neděje, a doufá, že to zítra bude lepší. „Situaci se snaží často zastírat či maskovat nemocní i rodina, která o situaci raději mlčí,“ popisuje lékařka častou chybu, která stojí drahocenný čas. Přitom včasná diagnóza dokáže zázraky a strach rozhodně není na místě. „I s diagnostikovaným syndromem demence se dá žít hezký, krásný a kvalitní život. A to je důležité,“ ujišťuje.

Klíčem k úspěchu je hlavně otevřenost a citlivý přístup, když chceme maminku, tatínka nebo partnera nasměrovat do ordinace. „Důležité je nepodcenit situaci, být pravdivý a nemocného respektovat,“ radí.

Prvním krokem přitom nemusí být hned návštěva specializované kliniky, stačí zajít k někomu, koho dobře známe. „Je úžasné, že léky už mohou u nás předepisovat praktičtí lékaři. Když je mezi lékařem a pacientem dobrý vztah, je to ideální,“ uzavírá Iva Holmerová v Blízkých setkáních.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.