Fyzická zdatnost dětí je tristní. A je to rok od roku horší, myslí si Jiří Zídek

„V tom případě mi seděla kombinace, studoval jsem a současně hrál basketbal,“ zmiňuje Jiří Zídek v rozhovoru s moderátorkou Zuzanou Burešovou důležitost životní rovnováhy. Tlak však ve své době cítil, protože jeho otec byl také basketbalista. „Dnes se svými dětmi mluvím o škole, životě a i o basketbalu,“ popisuje s tím, že sport považuje za výborný výchovný prostředek. „Synové nemají čas na nic jiného než na školu a sport, což považuji za plus,“ tvrdí.

Trend v basketbalu je jasný – jen výška hráče nestačí. Kluby hledají atletické tipy a schopné hráče, kteří jsou schopni dělat spoustu věcí. „Nejde tedy jen o výšku,“ upozorňuje Jiří Zídek, který však ve Spojených státech zaujal právě svou výškou. „Výška mi pomohla. Kdybych měřil 175 cm, neskončil bych tam, ale měl jsem 212 cm, a tak si řekli, že se s tím dá pracovat,“ přibližuje.

Čtěte také

Přílet do Spojených států jako šok nehodnotí. „V Americe jsem byl už za socialismu se Spartou. Ale ocitnul jsem se v LA v roce 1991 a šatník, který jsem si sbalil, odpovídal východu Evropy. Spoluhráčům to muselo přijít úsměvné,“ míní Jiří Zídek.

Zdatnost žáků základních škol je tristní. A je to rok od roku horší. V Radotíně je vidět, jak školáci běhají kolem Berounky. A když vidím, jak se pohybují i při normálním běhu...JIŘÍ ZÍDEK

A tak ve Spojených státech začal studovat ekonomii. „Když jsem odjížděl, říkal jsem si, že nemůžu hrát basketbal profesionálně. Až do 21 let jsem neuvažoval o profesionálním hraní,“ přiznává.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.