Fukušima a 20 000 mrtvých
Jak vysvětlit technologické riziko v epoše mediálního krácení a zjednodušování? Pokusí se o to Martin Ruščák z časopisu Vesmír.
11. března 2011 zahynulo přes 20 000 lidí poté, co se východně od japonského pobřeží uvolnila deformační energie dvou proti sobě se tlačících litosférických desek, vyvolala zemětřesení a následnou vlnu tsunami. Později bylo vypočteno, že amplituda odpovídala stupni 9 Mercalliho škály a že tak silné zemětřesení ještě japonská historie nezaznamenala. V té chvíli se na několika jaderných elektrárnách na východním pobřeží téměř slavilo. I bez přesné informace o amplitudě zemětřesení bylo jasné, že elektrárny ustály masivní náraz energie. Přibližně půl hodiny od vzniku zemětřesení dorazila na pobřeží prefektury Tohoku vlna tsunami o výšce kolem 14 metrů. Zaplavila všechny zdroje havarijního napájení v elektrárně Fukušima.
Za posledních deset let to byla již několikátá významná průmyslová havárie s vlivem na životní prostředí po haváriích tankerů a po loňské havárii vrtné plošiny Horizon v Mexickém zálivu, která zabila obsluhu a zničila ekologický systém velké části pobřeží. Havárie ve Fukušimě vyvolala mediální diskuse volající po zrušení jaderné energetiky.
Od druhého týdne po havárii ve Fukušimě je v provozu informační server otazky-fukusima.cvrez.cz, který vznikl společnou iniciativou Centra výzkumu Řež a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost za přispění odborníků z obou těchto institucí, včetně specialistů z českých jaderných znalostních organizací, zejména Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a Státního ústavu radiační ochrany. Jaký je kontext některých poznatků z práce s dotazy veřejnosti?
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 11/2011.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
