Friedensreich Hundertwasser. Poválečný umělec byl vizionářem udržitelného života

Rovná čára je zločin. Je matkou všeho zla, zdroje uniformity a ošklivosti. O tom byl přesvědčený Friedensreich Hundertwasser, který zemřel 19. února roku 2000 na palubě zaoceánské lodi. Rakouský malíř, grafik a architekt samouk odmítal akademické vzdělání s tím, že potlačuje individualitu. A na té si zakládal. Věřil v kosmický řád a harmonii člověka s přírodou. Proti „nelidské“ geometrii moderní architektury protestoval třeba i nahý a své argumenty sepisoval v manifestech.

V nejznámějším manifestu prohlásil, že lidé už nesmějí bydlet jako slepice a králíci v kotcích. Každý by si prý měl stavět podle svého a nést odpovědnost za čtyři zdi, které obývá – nejlépe společně se stromy.

Miloval zářivé barvy a spirálu

Důkazem jeho myšlení je Hudertwasserhaus ve Vídni a další stavby, ale také obrazy, grafiky, tapisérie, nebo poštovní známky. Kromě zářivých barev miloval organické tvary, z nichž ho proslavila nekonečná spirála.

Od 70. let rozvíjel a propagoval průkopnické ekologické vize a dokazoval, že žít se dá zdarma. Když na to přišlo, tak klidně z kopřiv a bez elektřiny. Z Evropy se na plachetnici Regentag doplavil na Nový Zéland, kde se usadil a sázel prales. Tady se také v rámci recyklace nechal pohřbít bez rakve pod kořeny tulipánovníku.

autoři: Jan Kovařík , Jitka Novotná , Veronika Boušová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.