František Novotný: Jsem jako olivy. Teprve pod tlakem vydávám nejvíc oleje
Naším dnešním (30. května) hostem byl František Novotný, oblíbený básník, publicista, novinář a moderátor známý z vysílání Dvojky ČRo.
František Novotný spolupracuje s výtvarníky Jiřím Anderlem, Karlem Frantou či hercem Luďkem Munzarem. S posledně jmenovaným natočil kompaktní disk nazvaný „Buďme blaženi“. A co je pro básníka „stav blažnosti“?
„Myslím, že to je dar života. Když má člověk to štěstí a Bůh mu dá takovou povahu, že nezávidí a nežárlí, tak se najednou učí radovat z toho, co má, a netesknit po tom, co nemá. Raduje se i z maličkostí. Tuze bych chtěl, aby se to podařilo nejen mně, ale i lidem, kteří jsou okolo.“
Současný svět
Pohledem básníka, ale také člověka, který se specializuje na krizovou komunikaci, sleduje dění kolem nás. Jak by charakterizoval svět, který nás v současnosti obklopuje?
„Náš moderní svět je teď trošičku rozkolísaný. Jsme zaplavováni informacemi. Už si je nevybíráme my, ale ony si vybírají nás. Nerozumím tomu. Protože z toho mám vždycky pocit, že se nás někdo, kdosi, cosi, a zřejmě to jsou peníze, snaží v nějaké podobě ovládnout. Náš moderní svět je velmi konzumní.“
„A jak ovládnout jakoukoliv skupinu, společnost? Znejistíme ji, dáme jí obavu, strach, jenom určitý počet informací. Takže najednou, když je zle, tak v tom lítají jak nudle v bandě a pak obvykle přijde někdo, kdo řekne, že se není čeho bát, že ví, kudy se půjde. Dokonce to i třeba pár let funguje, ale pak už je samozřejmě každé totalitě ta vestička malá.“
Naděje
„Víte, jaká je pro mě obrovská naděje? Že potkávám spoustu báječných, chytrých a moudrých lidí všech věkových kategorií.“ Starost mu dělá jen skutečnost, že vedle zkušených lidí není dostatek mladých, kteří by se od dříve narozených učili.
Textař
Jako textař už léta píše pro skupinu Spirituál kvintet. Co se ale stane, když jednoho dne podepíše smlouvu s vydavatelem a vzhledem k termínu uzávěrky není čas na inspiraci ani múzu?
„V takové situaci František Novotný zalomí rukama a pak pochopí, že to je jediná možnost, jak ho k něčemu rychle dokopat. Jsem totiž přesně jako ty olivy. Teprve pod tlakem vydávám nejvíc oleje. Protože není zbytí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
