František Kaberle st. byl z našeho hokeje zklamaný

František Kaberle st.

K tzv. marastu přirovnal hru českých hokejistů na olympijských hrách v Kanadě bývalý československý obránce František Kaberle starší, který nás ale také provedl zákulisím v ČR tak populárního sportu. Tento týden jsme také nahlédli do tajů pohybu tekutin s Václavem Tesařem, při zdolávání nejvyšších hor světa nás "na laně jistil" Rudolf Švaříček, do oblak jsme "zalétli" v doprovodu Karla Mündela a do kina nás zavedla Lenka Vlasáková. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE) nebo přímo u vlastního článku ...

Hokej a účast našich reprezentantů na ZOH ve Vancouveru jsme ve středu rozebírali s bývalým vynikajícím hokejistou Františkem Kaberlem starším. Rozhovor byl netradičně po telefonu, protože hosta náhle "skolila" chřipka. Přesto bylo z jeho hlasu cítit zklamání, když hovořil o utrápené výhře našich hokejistů v osmifinále olympijských her s Lotyšskem. Jak řekl, "takový marast snad ještě nezažil a nebýt brankáře Tomáše Vokouna, tak jsme to snad ani nezvládli". (A to ještě nemohl znát výsledek následujícího zápasu s Finskem, který naše hokejisty poslal domů). Se svým synem Tomášem, který hraje v našem mužstvu, prý po zápase telefonicky mluvil a nebyl to veselý hovor. Smutek prý panoval na obou stranách. S naším hostem jsme probírali důvody, které vedou k tomu, že "český hokej v současnosti stagnuje". Zuzana Burešová se ho ptala na rozdíly mezi hokejovou přípravou a zázemím hráčů dnes a za jeho kariéry. Podle bývalého obránce je jedním z důvodů neúspěchů naší reprezentace na světových kolbištích mj. to, že chybí dorost a malé kluky už k hokeji nic netáhne. "Na dnešní mládež čekají jiná a svůdnější lákadla, než jsou dřina a píle, které vedou k vrcholu", posteskl si Zuzaně Burešové. Stále ale musíme myslet na to, že je to sport a nejde o životní tragédii. Prohry ke každému sportu prostě patří. Audio záznam si poslechněte sami.

František Kaberle st.

Po nejvyšších vrcholech světa nás v úterý provedl cestovatel, fotograf, spisovatel, filmař a dobrodruh Rudolf Švaříček. "Toulavé boty" (nejde v tomto případě o náš hudební pořad) si prý obul už v mládí, kdy se spolužáky objel stopem Českou republiku. První velkou expedici podnikl se psím spřežením do zamrzlých končin polárního severu. Pak se vydal na nejvyšší hory světa, kterým kraluje Mount Everest. Na jeho vrchol se ale nedostal kvůli bolestem zubů. Ale nemrzí ho to. Jak vysvětlil, z horolezeckého hlediska je např. mnohem náročnější výstup na Carstenz v Oceánii. Kromě toho, zdolávání nejvyšších vrcholů není jeho "sběratelskou vášní". Co ho zajímá jsou krajiny, lidé, zvířata a hlavně příběhy a zážitky z cest. Doslova "uhranutý" byl z expedice na posvátnou tibetskou horu Kailás. Na ní cestovatelé potkávali Tibeťany v otrhaných teplácích a prošlapaných keckách, zatímco oni si to "šlapali" v pevných horolezeckých botách a špičkových bundách. Proto R. Švaříček považuje Tibeťany za ty "skutečné a pravé bouráky". Dojmy a zážitky, které si on a jeho přátelé přivezli z cest, si můžeme v následujících dnech a týdnech poslechnout na přednáškách, které plánuje v Národním muzeu v Praze.

Rudolf ŠVAŘÍČEK

Asi není tolik profesí, které jsou obestřeny takovými mýty jako práce pilota dopravního letadla. Proto jsme přijali pozvání na imaginární let do Madridu. Ne z pilotního, ale studiového křesla, řídil celý let nás čtvrteční host Karel Mündel, pilot Airbusu A320. A co dělá posádka v kokpitu v době, kdy jsme odbaveni a usedáme na svá místa? Prý studuje plán předletové přípravy, kontroluje počasí a stav letounu. Tým pilotů je sehraný, i když se často obměňuje. Pilot nejvíce komunikuje s kolegou sedícím na místě kopilota, prozradil nám K. Mündel a podrobně popsal celý průběh startu. Pak jsme s přenesli na letiště v Madridu, kde nás čekala kontrola stavu letadla a případná revize škod, nejčastěji způsobená ptáky. K. Mündel si neodpustil "syrový" pohled na katastrofy, které jej provázely mnohaletou praxí a příběhy, předávající se "z pilota na pilota". Hovořil o nepříjemných situacích, do kterých se dostal i o nepříjemných laserových útocích, o kterých se v poslední době hodně psalo. Více v audiu.

Karel Mündel

Pátečním hostem byla herečka Lenka Vlasáková. Známe ji např. z divadla Rokoko nebo z divadelního spolku Kašpar. Výraznou titulní postavu ztvárnila ve snímku "Lea" za kterou získala Českého lva za hlavní ženskou roli. Natočila řadu filmů, pracuje pro televizi (Houpačka, Paralelní světy, Útěk do Budína, Na lavici obžalovaných justice, Jak básníci neztrácejí naději, Udělení milosti se zamítá). Diváci jí znají také z televizního seriálu Ulice, kde hraje Kateřinu Nekonečnou, ve filmech "Kawasakiho růže", "U mně dobrý" nebo v pohádce "Dešťová víla". V současnosti zkouší divadelní adaptaci filmu "Musíme si pomáhat", která by prý diváky mohla mile překvapit. Na publikum čekají i některá překvapení. Svět L. Vlasákové se hodně točí kolem dětí a rodiny, kvůli kterým se přestěhovala na venkov. Vladimíra Kroce mj. zajímalo na kterou roli nikdy nezapomene, jak se při své práci dokáže věnovat potomkům a co pro nás, diváky, zrovna chystá.

Lenka Vlasáková

V pondělí nás navštívil český vědec, který pomáhá řešit globální oteplování planety. Václav Tesař z Ústavu termomechaniky Akademie věd se, spolu s dalšími kolegy mezinárodního vědeckého týmu, stal nositelem Moultonovy medaile za rok 2009. Toto ocenění uděluje každoročně britský Institut chemického inženýrství za nejlepší vědeckou publikaci v oboru. Jedná se o velmi prestižní cenu a tým ho dostal za práci, která přispívá k řešení problému skleníkových plynů. Spolu s Vladimírem Krocem jsme si poslechli podrobnosti o tom, jak řasy ve fluidním oscilátoru dokáží rozkládat škodlivé plyny. Rozhovor patřil asi více vědcům u rozhlasových přijímačů. Běžně totiž o fluidice (vědeckém oboru, který se zabývá řízením pohybu tekutin) nehovoříme. I my v internetové redakci jsme tiše žasli a snažili se porozumět. Jak nám potvrdil náš host, "současná věda pádí kupředu a držet s ní krok není právě jednoduché". V. Tesař je autorem 195 udělených autorských osvědčení, které se vesměs týkají fluidických prvků a jejich aplikací, napsal 4 učebnice a více než 340 článků a příspěvků.

Prof. Václav Tesař




Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory!

Použít můžete tuto diskusi (hned pod článkem) nebo náš e-mail: ZDE.