Fotograf Robert Vano v Nostalgické muzeum Ondřeje Suchého

6. červen 2010

„Já se cítím - unaveně,“ odpovídá Robert Vano na otázku, jestli se cítí být Slovákem. „Já si nedovedu představit, že by se někdo ráno vzbudil a cítil by třeba, že je Rus. Já když se ráno probudím, tak jsem naštvanej.“

I když jeho život nebyl žádnou procházkou růžovou zahradou, dívá se Robert Vano na svět veselýma očima a svou bezprostředností a humorem okouzluje okolí, a to kdykoli a kdekoli.
Co v sále Šemanovicích u Kokořína řekl o svém dětství?

Třeba jak dostal kdysi od svého tatínka první bakelitový aparát značky Pionýr, který má dodnes a nedá na něj dopustit. Anebo jak ho zklamala coca-cola koupená v Tuzexu, protože marně čekal, že se po ní poprvé opije.

Stejně zábavné bylo i jeho vzpomínání na pozdější léta v USA, kde se vypracoval z myče nádobí až po uznávaného fotografa, pohybujícího se třeba ve společnosti Andyho Warhola, Salvadora Dalího nebo Naomi Campbell.

Spustit audio