Forenzní genetička Halina Šimková: Naučila jsem se jednotlivé případy neprožívat

3. únor 2019

Vystudovala antropologii a genetiku a šestnáct let byla oporou pražského Kriminalistického ústavu. Dnes kromě jiného přednáší studentům a věnuje se popularizaci vědy. Do pořadu Až na dřeň přišla forenzní genetička Halina Šimková.

V pořadu Expertiza odhaluje chyby filmařů. Sama přitom detektivky nevyhledává. „To povolání člověka hodně předurčuje k tomu, aby se na detektivky díval jinak. Mě třeba vadí, když seriály vzbuzují falešné naděje, co je dnes díky vědě možné, třeba ve vztahu k různým chorobám. Já ale obecně tento žánr moc nevyhledávám. Líbí se mi pořady, kde je vystižen duch zločinu. Oslovil mě třeba seriál Pustina.“

Věda jde dopředu mílovými kroky. Forenzní genetici si dnes umí podle Haliny Šimkové poradit i třeba se syntetickou DNA, pokud by ji někdo záměrně na místě činu zanechal. „Nikdy není možné docílit toho, aby měla syntetická DNA takové vlastnosti, jako ta přírodní.“

Halina Šimková šla původně studovat farmacii. Po krátké době ale odešla a po období, kdy hrála divadlo a studovala obor Hračka-loutka-maska, se vrátila k přírodním vědám. „Do Kriminalistického ústavu jsem přišla ještě jako stážistka a v té době to pro mě bylo obrovské dobrodružství. Tehdy obor vlastně začínal. Analýz se dělalo málo. Od té doby se stala forenzní genetika masovou záležitostí a stává se rutinou,“ vysvětluje usměvavá mladá žena. „Nejsilněji na mně vždycky působila skutečnost, že zkoumám věci, které patřily konkrétním lidem. Je ale potřeba jednotlivé případy neprožívat, nehroutit se z nich. Zkrátka nesmíte věci prožívat lidským způsobem, ale jako expert.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu a k dispozici je i videozáznam z natáčení.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.