Fibrilace síní není pouze onemocněním srdce, ale často souvisí s řadou dalších chorob

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Čas nám říká 10 hodin 7 minut, je tu druhá hodina dopoledního vysílání Je jaká je. Daniela Brůhová přivítá pana profesora Miloše Táborského, který je přednostou 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci, no a mluvit budeme o poruchách srdečního rytmu. Ano, začínáme rovnou Zdravotnickou poradnou. Dobrý den, pane profesore.
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Dobrý den.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se řekne poruchy srdečního rytmu, můžeme to nazvat civilizační chorobou?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Určitě ne civilizační poruchou, protože poruchy srdečního rytmu jsou zaznamenány a datovány dávno před Kristem. Je to problematika, která je samozřejmě stará a můžeme je rozdělit na pomalé poruchy srdečního rytmu takzvané bradykardie a na poruchy rytmu rychlého takzvané tachykardie.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je nebezpečnější, pomalé nebo rychlé? Oboje stejné?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ne, každá ta skupina má své specifické problémy. V oblasti těch bradykardií, čili pomalých poruch srdečního rytmu jsou to zejména stavy, které jsou spojeny s extrémně nízkou tepovou frekvencí srdce, to znamená, dejme tomu pod 30 za minutu. Takoví lidé mají opravdu závažné problémy v životě a ta léčka je dneska velmi jednoduchá. Je to běžná kardiostimulace, která má za sebou více jak 50 let existence a je to standardní terapie. U těch rychlých je to složitější, protože tam existují i arytmie, které mohou ohrozit toho pacienta jako takového, mohou vést k úmrtí, to jsou zejména komorové arytmie a fibrilace komor. Známe všichni z médií obraz kardiopulmonální resuscitace v terénu, dobře k tomu přispěly americké seriály, které edukovaly tak naši populaci jak se má správně resuscitovat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, vy říkáte, že dnešní léčba, dnešní medicína si poradí s poruchami srdečního rytmu, ať už pomalým nebo rychlým, je to ovšem identifikovatelné snadno, například já jako pacient mohu identifikovat, že se jedná o poruchu srdce, jak to poznám, co se děje?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Poruchy srdečního rytmu jsou i z pohledu laika poměrně dobře detekovatelné. Každý z nás by si měl umět změřit tep srdeční, a je to jednoduchý hmat na radiální tepnu, kdy na ruce si ji nahmatám a umím spočítat do 60 sekund, kolik tedy úderů srdečních respektive periferních ozev ucítím a z toho se vypočtu tepovou frekvenci. A mohu si ji krásně monitorovat. K poruchám tedy rytmu patří také povědomí o dalších povědomí o dalších proměn, který by každý člověk měl mít, a to je výše krevního tlaku, stanovení hladiny celkového cholesterolu a jednotlivých lipidových frakcí. Dále by měl vědět o hladině krevního cukru, o genetické zátěži, to znamená jaká onemocnění se vyskytovala v rodině, protože některá z nich jsou geneticky podmíněná a mohou se tedy objevit v následujících generacích. Čili myslím si, že je důležité, abychom řekli našim posluchačům, že prevence nejen v oblasti kardiovaskulární, ale třeba i onkologické a dalších je velmi důležitá a každý z nás by tyto základní informace měl mít k dispozici a transferovat je pak na svého registrujícího praktického lékaře.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je nějaký věk, který je kritický právě pro poruchy srdečního rytmu?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano. Dá se říct, že naprostá většina poruch srdečního rytmu jsou poruchy vyššího věku. Obecně z těch dvou skupinách, o kterých jsme diskutovali, se dá říci, že lidé po 60 roce věku jsou více ohroženi. Nejčastější poruchou rytmu je fibrilace síní, to je nepravidelná aktivita srdečních síní, kdy ty síně kmitají velmi nepravidelně vysokou frekvencí, která je v rozsahu 350 až 450 za minutu a takto rychlá tepová frekvence se síní přenáší na srdeční komory s nějakou formou blokády, takže ta komorová odpověď toho srdíčka je někdy kolem dejme tomu 80 až 120 za minutu.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým způsobem se dá tato rychlá fibrilace síní vrátit zpět k normálu?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Zase je to velmi jednoduché. Podmínkou toho je, abychom byli úspěšní, že ji musíme detekovat včas. Čili čím rychleji ten člověk přichází s tím, že má pocit nepravidelného tepu, tím rychlejší a bezpečnější především je šance na to, že mu vrátíme normální takzvaný sinusový rytmus. Ideální je to provést do 48 hodin od vlastně vzniku prvních příznaků, protože ta doba nám říká, že je to období, kdy je minimalizováno riziko závažné komplikace fibrilace síní to je trombembolická komplikace, což znamená prakticky přeloženo, že ten nemocný je v riziku cévní mozkové příhody nebo-li mozkové mrtvice, anebo periferní embolizace, to znamená vmetku do jakékoliv periferní tepny, ať jsou to dolní končetiny, břišní tepny a tak dále.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Do 48 hodin po té události, kdy to srdce začne kmitat, jak říkáte, to znamená nějakými léky se to redukuje?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Máme dvě možnosti. Tak naprostá většina těch epizod skončí spontánně, oni prostě ti lidé je vnímají a najednou prostě přichází konec pravidelný tep, tak to je u většiny lidí, ale to by mělo být mementem pro takové nemocné, protože s tou problematikou mají k lékaři přijít a mají se nechat kompletně vyšetřit, protože ta fibrilace síní není pouze onemocněním srdce jako takového, ale často souvisí s celou řadou dalších onemocnění ať je to třeba štítná žláza a řada jiných. Tak to je tedy důraz na to nechat se vyšetřit. Pokud ta arytmie trvá delší dobu, máme jak jsem říkal dvě možnosti, buď ji narovnat v uvozovkách pomocí léků takzvaných antiarytmik, kdy je tomu nemocnému podáváme určité molekuly s cílem normalizovat srdeční rytmus a současně k tomu podáváme protisrážlivou léčbu, protože tím se snažíme minimalizovat právě riziko té trombembolické příhody. Další možností, která je legitimní, je kardioverze elektrická, kdy vlastně v krátkodobé anologosedaci za krátkodobého uspání pacienta provádíme elektrickým výbojem přes hrudník normalizaci toho rytmu opět na sinusový rytmus.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká pan profesor Miloš Táborský, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Hned po písničce se budete moci ptát na všechno, co se týká poruch srdečního rytmu. 221552525 náš telefon.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
221552424 telefon sem k nám do Dvojky Českého rozhlasu a profesor Miloš Táborský je připraven odpovídat na vaše otázky ohledně poruch srdečního rytmu. Dobrý den, přejeme.
osoba
--------------------
Haló!
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, slyšíme vás.
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Zdeněk z východních Čech. Pane profesore, mám fibrilaci síní už značně delší dobu, prováděli jste mi několik kardioverzí, jsem po operaci srdce a momentálně jsem ve stavu, kdy beru Walfarin, bral jsem Multaq a teď po sledování denní Holtrem jsme byli s panem doktorem, nějaké rozhodnutí k tomu, jestli v tomto pokračovat, protože mám taky kardii teď momentálně, jestli pokračovat v tom Multaqu a nebo jestli vysadit a provést kardioverzi nebo skončit s Mutaqem a brát betablokátory. Čili jaký by byl váš názor?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano, děkuju, to je velice typická situace. Ve vašem případě se ten stav musí posoudit skutečně individuálně. Vy říkáte, že jste po srdeční operaci, předpokládám po kardiochirurgickém výkonu, měl jste také nahražené srdeční chlopně nebo jste měl pouze bypassy?
osoba
--------------------
Pouze bypass, ale de facto 2x mi prováděli ablaci.
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
A ta ablace byla prováděna pro diagnózu fibrilace síní, ano?
osoba
--------------------
Ano, ano.
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Pokud i po ablaci dvojnásobně provedené trvá fibrilace síní nadále, já osobně vždycky doporučuju ponechat fibrilaci síní, ale držet ji v uvozovkách v přiměřené tepové frekvenci. To je dneska trend, který jednoznačně říká, že osud těchto pacientů je dobrý, to znamená, že bych doporučil vysadit Multaq, který prostě v té dlouhodobé terapii se neosvědčil, a ideální kombinací udržení té tepové frekvence je léčka digoxinem a betablokátorem. Současně musíte brát Walfarin nebo něketré z nových perorálních antikoagulancií k prevenci právě cévní mozkové příhody, toho se už prostě nezbavíte. Ale ta léčba, kterou tady diskutujeme, je léčba standardní a akceptovaná.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává profesor Miloš Táborský. My si poslechneme další dotaz. Dobrý den přejeme, Dvojka Českého rozhlasu.
osoba
--------------------
Dobrý den, haló! Jsem to já?
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste to vy.
osoba
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchačka Irena z východních Čech z Trutnovska a já vás zdravím a prosím vás, já mám takový problém. Jsem už sice starší, ale někdy se mi stává, že úplně v klidu sedím a najednou cítím po stranách jako krku takový zvláštní větší pnutí a okamžitě to poznám a když si tak sáhnu na tep, což umím tedy docela dobře, tak zjistím, že to mám, když to je míň, tak 90, ale stane se, že někdy i 108 a zase to jako asi za 2 hodiny nebo tak přejde. Nic jsem si zatím vůbec nedělala a není to každý den, je třeba potom 2, 3 dny nebo i déle pauza, ale strašně mě to zneklidňuje a nevím, co se stane, když jsem úplně v klidu. Ale chci k tomu ještě podotknout, že mám taky zanešenou jak se to řekne krkavici na levé straně už na 90 % na pravo asi na 60 nebo tak a podotýkám, že beru Clopidogrel. Tak jestli se mám, to srdíčko někde vyšetřit nebo prostě rozrušuje mě to.
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano, já myslím, že říkáte velice dobrý zase příklad z běžné praxe. Na jedné straně máte významné zúžení obou dvou krkavic a chci se zeptat, nenabízel vám někdo někdy operační řešení, protože přeci jenom taková procenta uzávěru, který uvádíte, jsou indikována k chirurgickému výkonu. Nenabízel to někdo?
osoba
--------------------
Pane profesore, těch krkavic operaci?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Ano.
osoba
--------------------
No, už asi před rokem, ale mně už je 84 roků a mám ještě taky jiný problémy, taky mám problém se štítnou žlázou.
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
A to je výborně, to je další zdroj problémů, protože to, co udáváte, právě může být fibrilace síní. Souvislost mezi štítnou žlázou, onemocnění karotit a právě tou fibrilací síní se velmi nabízí. Čili co bych doporučoval je nechat se podrobně vyšetřit zejména dlouhodobým EKG monitorem, říká se tomu EKG Holter 24 hodin, děláme i týdenní záznamy a z toho Holtera se pak stanoví, zda ty pocity, které udáváte, nejsou v souvislosti s fibrilací síní. To, co udáváte, je trošku nespecifické, může to být také v souvislosti s těmi krkavicemi, které by zasloužily určitě nějakého řešení. U starších pacientů, pokud nejsou indikovány k operaci, máme dneska i alternativu katetrizačního řešení. Čili nemusí se operovat, ale katetrizačně se ta karyatida rozšíří a to závisí samozřejmě na lokalizaci toho uzávěru a na anatomických poměrech a tak dále. Čili první rada je Holter, nechat se vyšetřit Holterem a tak dále, detekovat tu arytmii, znovu zvážit jiný způsob řešení té stenózy zúžení krkavice.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Miloš Táborský. Děkujeme za ten dotaz a dovolíte, dáme poslední prostor poslednímu posluchači či posluchačce na Dvojce Českého rozhlasu. Dobrý den přejeme.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka z Pardubic. Chtěla jsem se zeptat, máme příbuzného, je mu bude mu 91 a má teďko v poslední době má tlak 120 tak na 50, někdy na 80, má teda rakovinu slinivky, nějaký jako ztuhlý klouby nebo tak nějak. TAk jsem se chtěla zeptat, jak myslíte na jak dlouho to ještě je nebo?
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Myslím si, že tahle ta otázka je nesmírně složitá zodpovědět. Vždycky se musí posuzovat to základní onemocnění, což v jeho případu je samozřejmě ta rakovina slinivky břišní, což je diagnóza závažná, u starších lidí ta, ten postup té rakoviny nemusí být tak rychlý a nemusí nutně rychle metastazovat. Čili nelze z toho, co jste mi říkala, jednoznačně určit prognózu toho pacienta, která v tomhle vysokém věku může být relativně lepší než u lidí třeba 50letých. Tlak, který jste udávala, je řádově v normě, předpokládám, že je pod kontrolou a léčen. A jeho prognózu skutečně já jako kardiolog z těchto dat nemohu určitě a omlouvám se za to.
osoba
--------------------
Děkuji.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, to dodává pan profesor Miloš Táborský, děkujeme za ten dotaz. Jestli se chcete pana profesora ještě na něco zeptat, tak můžete použít buď web, webové rozhraní 2.rozhlas.cz, kde můžete položit svou otázku, a nebo e-mail jejakaje@rozhlas.cz. Pan profesor přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský vám bude k dispozici tak 15 nebo 20 minut na těchto kontaktech. Děkujeme.
prof. Miloš TÁBORSKÝ, přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, Univerzity Palackého v Olomouci
--------------------
Já děkuju.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.