Expertka Zuzana Lizcová: Znovusjednocené Německo? Krajina na východě rozkvetla, život lidí už tolik ne

Na slavnostní ceremonii v Saarsbrückenu vystoupí vedle spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a kancléře Friedricha Merze i francouzský prezident Emmanuel Macron. Výběr řečníků však zkritizovala bývalá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní by měli promluvit také zástupci někdejší NDR a osobnosti z východní Evropy.

Sjednocené Německo

„Organizátorům do hlavy nevidím. Pokud ale záměrně opominuli východoněmecký prvek, je to samozřejmě chyba. Předpokládám, že záměrem bylo ukázat, že sjednocené Německo je pevnou součástí sjednocené Evropy. Tehdy vůbec nebylo samozřejmé, že se Německo znovu sjednotí. Bylo vnímáno jako příliš velká země uprostřed Evropy, z níž v době světové války vzešla nesmírná agrese a utrpení. Řada lidí považovala dělení Německa za něco správného,“ připomíná expertka na mezinárodní vztahy Zuzana Lizcová.

Čtěte také

Ivan Hoffman: Angela Merkelová s námi sdílí životní zkušenost. Její kancléřství bylo pro nás výhodné

Na ceremonii budou chybět kromě Angely Merkelové i někdejší spolkový prezident Joachim Gauck nebo bývalý předseda Bundestagu Wolfgang Thierse, přestože ke znovusjednocení významně přispěli.

„V případě Angely Merkelové je zajímavé, že během své kancléřské éry svůj východní původ příliš neakcentovala. Až teď, když vyšly její paměti, se dozvídáme více o jejím dětství, dospívání a první kariéře v tehdejší NDR. Všechny tyto osobnosti ale dokazovaly, že i lidé z Východu mohou zastávat nejvyšší funkce,“ říká Lizcová a dodává, že na nižších úrovních to neplatí. „Ať už jde o politické zastoupení, vedení firem či důležitých úřadů, východní Němci jsou dodnes zastoupeni mnohem méně než ti západní.“

Očekávání Východu a Západu

Znovusjednocení před 30 lety v říjnu 1990 před Říšským sněmem v Berlíně provázely bouřlivé oslavy. Každá část země však očekávala od společného státu něco jiného.

Čtěte také

Ivan Hoffman: Když stojíte na správné straně, tak zeď moc nevadí

„Východní Němci si slibovali hlavně možnost žít v demokratické společnosti. Zároveň očekávali vzestup blahobytu. Velkým tématem byla i ekologie, protože východní část byla velmi poničena těžkým průmyslem,“ připomíná Lizcová. Dodává, že řada východních Němců v prvních měsících rovnou odešla na Západ za lepšími pracovními příležitostmi.

Na Západě byla situace jiná. Pád Berlínské zdi v listopadu 1989 mnozí západní Němci nijak výrazně nezaznamenali. „I dnes, když se dělají průzkumy, dvě třetiny východních Němců říkají, že se jejich životní realita znovusjednocením úplně změnila, zatímco dvě třetiny západních Němců tvrdí, že se jejich život příliš nezměnil.“

Kvetoucí krajiny i stinné stránky

Zatímco vize o „kvetoucích krajinách“ na východě se po znovusjednocení víceméně naplnila, přinesl akt i stinné stránky.

„Krajina se stala malebnou, ale životní realita bývalých východních Němců tak kvetoucí nebyla. Po znovusjednocení došlo na východě k rozsáhlé deindustrializaci, což mělo za následek zánik až tří čtvrtin pracovních míst v průmyslu. Sociální dopad na místní obyvatele byl obrovský. Mnoho mladých, vzdělaných a motivovaných lidí z východního Německa odešlo, což se dnes promítá do demografické struktury,“ uvádí Lizcová.

Výrazné rozdíly dodnes přetrvávají i v příjmech a majetku. „Na západě lidé vydělávají stále více, i když dnes už je to jen asi o pětinu. Pokud se ale podíváme na majetek, mají západní Němci v průměru trojnásobek,“ dodává Zuzana Lizcová.