Expertka na migraci Magda Faltová: Ceuta poukázala na nesolidaritu Evropské unie. Kritika Španělska byla nespravedlivá

Od narušení španělské hranice v exklávě Ceuta uplynul týden. Vtrhlo do ní na 70 tisíc běženců, z nichž nejméně 70 zahynulo, zejména utonulo. Dramatickou situaci se podařilo vyřešit do 48 hodin, Španělsko povolalo i armádu. Do pevninské Evropy se podle úřadů nikdo z lidí nedostal.

Čtěte také

Expertka Zuzana Lizcová: Migrace, sociální sítě a pocit, že „dobře už bylo“. AfD proniká do německé politiky zdola

Příčiny vzniku situace podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové stále nejsou zcela jasné, pravděpodobně ale půjde o kombinaci několika faktorů. Nabízí se vysvětlení, že šlo o tlak ze strany Maroka kvůli sporu o území Západní Sahary.

Zároveň s tím v příběhu hráli roli pašeráci lidí a také organicky šířený obsah na sociálních sítích. „Zda jsou za tím ještě další zájmy, zda to bylo více organizované a méně organické, se teprve ukáže. Ale je možné, že se to do úplných podrobností nikdy nezjistí,“ konstatuje expertka.

Nespravedlnost koloniální éry

Celý incident podle Faltové poukázal především na problematičnost španělského vlivu v severní Africe. „Je tady nějaká koloniální historická situace, která je spíše ohrožující pro Evropu a pro Španělsko, než že by něco přinášela. Zároveň je to určitá nespravedlnost celé koloniální éry,“ komentuje.

Čtěte také

Novinářka Šafaříková: Ne všichni v Evropě jsou vstřícní k přijímání jinakosti. Migrační pakt je maximum možného

„Pak si myslím, že to ukázalo, že Španělsko má situaci víceméně pod kontrolou ve smyslu, že bylo schopné zasáhnout. Ti lidé tedy nevstoupili do prostoru pevninské Evropy a nedostali se dále,“ dodává.

Krizová situace prý odhalila také to, nakolik jsou členské státy Evropské unie nesolidární. „Španělsku se nedostalo žádné pomoci, dostalo se jí extrémní kritiky – neinformované a populistické kritiky. Ukazuje se, že pravděpodobně nespravedlivě, protože Španělsko tu situaci zvládlo.“

Nehumánní přístup EU

Expertka zdůrazňuje, že podobné krize se mohou v budoucnu opakovat, a to na různých místech. „Víme, že obdobně jsou uprchlíci zneužíváni na polsko-běloruské hranici,“ uvádí.

Čtěte také

Andor Šándor: Putin není žádný Lukašenkův kamarád. Jde mu o Bělorusko jako takové

„Zároveň bychom měli mluvit o lidech, kteří tam umírají a kteří jsou obětmi těchto geopolitických situací a manipulací. Jsou to lidé, kteří často nemají žádnou jinou volbu,“ dodává.

Evropská unie podle ní v souvislosti s děním na bělorusko-polské hranici zvolila nehumánní přístup. Lidé, kteří se v této oblasti stávají obětmi Lukašenkova režimu, umírají. Týká se to také žen a dětí.