Expedice za světlem. Co ve skutečnosti znamená pro život na Zemi?

12. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy světlo
0:00
/
0:00

Prosinec je měsíc spojený se světlem. Všimli si toho už naši prapředkové, kteří zažívali nejtemnější dny roku, po nichž ale vždy přišlo světlo.

Se světlem jsou spojeny i významné církevní svátky tohoto období: jak křesťanský advent, tak židovský svátek chanuka. A koneckonců, i jméno svaté Lucie vzniklo z latinského slova lux neboli světlo, takže svatá Lucie je vlastně světlonoška. Jak vzniká světlo v ohni a jak v blesku? Jak světlo ovlivňuje biorytmy a zdraví lidí a jak působí na rostliny? Dokážeme pozemské světlo a sluneční svit adekvátně nahradit a mohli bychom přežít i se světlem umělým? Jak na nás působí světelný smog a lze ještě v naší republice najít oblasti absolutní tmy? O tom všem je světelná Expedice.

světlo

Žárovka a revoluce

Když si roku 1879 nechal Thomas Alva Edison patentovat žárovku, nemohl tušit, že spustil jednu z největších změn v historii lidské civilizace. Zářící zeměkoule sice vypadá působivě, málokdo si ale uvědomuje, jak fatální následky může mít nadměrné osvětlení pro lidi, zvířata i rostliny. Po staletích, kdy naši předkové žili v souladu s přirozeným rytmem střídání dne a noci, člověk dokázal zkrotit tmu, ale za dost vysokou cenu.

Zmatené biologické hodiny

V průběhu evoluce se u každého živého organismu z rostlinné i živočišné říše vyvinuly vnitřní biologické hodiny. U lidí jsou regulovány především měnící se intenzitou slunečního záření, které stimuluje produkci hormonů. Nadměrné vystavování dennímu či umělému světlu zvyšuje riziko deprese. Výzkumy na toto téma byly prováděny například na severu Finska, kde se ukázalo, že největší počet sebevražd probíhá za polárního dne. Dlouhodobé působení umělého světla negativně ovlivňuje také kvalitu lidského zraku.

Dezorientovaná zvířata

Intenzivní osvětlení měst způsobuje problémy zvířatům. Ani ona totiž nebyla evolučně připravena na to, že noční obloha nebude tmavá. Světelné znečištění způsobuje problémy např. stěhovavým ptákům a netopýrům. Některé tažné ptáky totiž osvětlené oblasti přitahují, ale v přesvíceném městě se složitě orientují a mohou se poranit nárazem do překážek. 

mořská želva

Netopýři se sice silně osvětleným oblastem vyhýbají, ale i tak na ně má světelný smog negativní vliv. Intenzivní městské světlo totiž láká moly a brouky, kteří jsou hlavní složkou netopýří potravy, a přesouvají se do oblastí, kam za nimi netopýři nemohou. Nadměrným osvětlením trpí i mořské želvy. Jejich mláďata se v noci líhnou na plážích, odkud se potom snaží dostat do moře. Aby našla mořskou hladinu, ve které se odráží měsíc a hvězdy, orientují se během své cesty především podle světla. Kvůli osvětlení plážových promenád se však želví mláďata často vydají špatným směrem a mohou tak zemřít vyčerpáním nebo se stát snadnou kořistí pro suchozemské predátory.

Špatné světlo

Venkovní osvětlení ulic sice významně přispívá k větší bezpečnosti, ale při nevhodném provedení může mít na životy obyvatel negativní vliv. Problémem je zejména předimenzované světlo a jeho nežádoucí rozptyl do různých směrů. Další potíže způsobuje špatné osvětlení výloh, reklamních billboardů a dalších objektů. V ideálním případě by měl být světelný paprsek zacílený jenom na požadované místo, ve skutečnosti často míří i do okolí a navíc se odráží do více směrů.

světlo

Budeme žít znovu ve tmě?

Přecházet světelnému smogu tím, že se naše civilizace úplně vzdá umělého osvětlení, není možné. Řešení ale existuje: stačí koncipovat veškeré osvětlení tak, že se světlo nerozptýlí do všech směrů, ale jenom na vybranou silnici, chodník nebo fasádu. Dalším krokem k eliminaci světelného znečištění je snížení intenzity venkovního osvětlení. K bezpečnému pohybu ve městě totiž není potřeba extrémně jasné světlo, úplně postačí teplé světlo o nízké intenzitě.

Co všechno světlo dokáže? V Expedici vysvětlí neurolog prof. MUDR. Karel Šonka z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ředitel pražské pobočky Národního zemědělského muzea ing. Jiří Houdek nebo astronom Michal Rottenborn.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?