Expedice za mlékem

5. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy mléko
0:00
/
0:00

Slovo mléko evokuje bílou barvu a dětství, a kromě kojeneckého věku, který si zpravidla moc nepamatujeme, především konzumaci nejrůznějších mléčných výrobků či jogurtů.

V poslední době se ale objevují názory, že význam mléka se přeceňuje, že by ho měly konzumovat jen děti a že v mnoha případech vlastně škodí. Kde se berou tyto mýty a kde je pravda? Jaký je rozdíl mezi kravským a kozím a ovčím mlékem, a mohou konzumaci živočišných mlék nahradit mléka rostlinná - například sójová, mandlová nebo rýžová? O tom všem v mléčné Expedici.

mléko

Je proč se bát?

1. červen se z podnětu Světové zdravotnické organizace slaví už od roku 1957 jako Světový den mléka. Snažila se tím zabránit řadě mýtů, které se postupně o mléku vyrojily. Nejčastějším strašákem je laktózová intolerance - nesnášenlivost mléčného cukru. Některým lidem v těle skutečně chybí enzym laktáza, který laktózu zpracuje. Laktózová intolerance se ale vyskytuje podle průzkumů jen asi u 2-10% Evropanů, takže se jí většinou není potřeba nijak bát.

Dalším strašákem, která mléku ničí pověst, je alergie na mléko, která je reakcí organismu na mléčné bílkoviny. Pokud je exponovaná, objevují se kožní projevy a často také dýchací obtíže. To však není problém mléka - stejně jako i u jiných alergií se jedná se o anomálii jedince, nikoliv lidského druhu.

mléko

A další mýtus: mléko prý zahleňuje. Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. Této vlastnosti mléka se naopak využívá při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

Je jen pro mláďata?

Dalším obecně oblíbeným omylem je zvěst, že mléka z konvenčního zemědělství jsou de facto mrtvou hmotou plnou chemikálií. Ale není to pravda. Máme poměrně přísné zdravotní normy a např. tzv. éčka v mléku nejsou vůbec.

Do kategorie fake news patří také fáma, že mléka z konvenční produkce jsou plná antibiotik. Je to nesmysl. Mlékárna nikdy nevykoupí mléko s obsahem antibiotik, protože kvůli nim by nemohla vyrobit kysané výroby, např. jogurty - prostě by to po chemické stránce nebylo možné.

hříbě

Velmi oblíbené je i tvrzení, že jiní savci v dospělém věku také mléko nepijí. Mléko je prý jen pro mláďata a dospělému člověku neprospívá. Podle zastánců této teorie ztrácí lidé od přibližně pěti let schopnost trávit laktózu, která pak v trávicím traktu kvasí a je příčinou řady zdravotních problémů. Ovšem člověk je živočišným druhem, jehož stravování se od jiných savců podstatně liší. Navíc se lidská snášenlivost vůči laktóze - a to zvlášť u nás Evropanů - vyvinula díky evoluci a dlouhodobým vlivem zemědělství.

Expedici do světa mléka povedou nutriční poradkyně Mgr. Kristina Šístková z OB kliniky, PharmDr. Margit Slimáková, Martin Šourek z mléčné farmy Filoun v Plavech a Jan Franta, majitel kozí farmy v Rudníku.

 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kolekce krátkých rozhlasových her přinášejících nová dobrodružství Sherlocka Holmese a Dr. Watsona.

Jiří Hošek, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu

15 případů Sherlocka Holmese

15 případů Sherlocka Holmese II.

Koupit

15 skvělých klasických případů Sherlocka Holmese, Případ Codex Euricianus, Případ s Lví hřívou, Případ s motýly Hilesia, Případ s Homo ludens a další v podání vynikajícho Miloše Kopeckého a neméně báječho sekundanta Vladimíra Ráže.