Expedice za krystaly. Téměř každý elektronový mikroskop má v sobě umělý krystal z Turnova
Lidé umí vyrobit umělou vlnu, umělé hedvábí, umělý kámen. A také umělé krystaly. Jeden z nejlepších producentů umělých krystalů na světě sídlí v Turnově. Krystaly se tu pěstují už 80 let. Ano, čtete dobře, pěstují. Tak se produkci umělých krystalů říká. Děje se tak ve speciálních zařízeních, za velmi vysokých teplot a během docela dlouhého času. I když proti tomu, co na výrobu krystalů potřebuje příroda, je to málo.
Turnov je díky nalezištím vzácných minerálů v okolí známý jako město drahých kamenů. Nacházejí se tu zejména jaspisy a minerály, ale i další. Město se proto chlubí dlouhou tradicí broušení drahých kamenů. Mají tu taky jedinečnou šperkařskou školu a ve zdejším muzeu druhou největší sbírku minerálů v Česku.
Většina výroby sloužila vojenským účelům
Už 80 let je Turnov také městem umělých drahokamů. Jejich produkce navázala na zpracování kamenů přírodních. V roce 1943 v Turnově významný český mineralog a chemik Jan Kašpar založil Výzkumný ústav pro drahokamy. Ten byl zaměřený na šperkařství, ale zároveň dostal za úkol zabývat se také syntetickými monokrystaly.
Pod vedením Jana Kašpara pokračoval ústav i po válce. V 60. letech, kdy už nesl název Monokrystaly, se zde pěstovaly monokrystaly pro lasery a také dozimetry. Většina výroby sloužila vojenským účelům, a tak se o ní moc nemluvilo.
Po sametové revoluci prošla firma privatizací, v 90. letech změnila majitele a přejmenovala se na Crytur. Výrobky slouží především ve vědě a zdravotnictví a téměř všechny jdou do zahraničí.
Do roztavené směsi se vkládá zárodečný krystal
V každé peci je zvláštní kelímek ze žáruvzdorných materiálů, v němž je roztavená směs. Do ní se vloží zárodečný krystal. Pomalým otáčením a vytahováním zárodku, které trvá několik týdnů, vzniká krystal v podobě jakéhosi rampouchu nebo protáhlé hrušky. Nejčastěji jde o granát nebo perovskit. Z těch se pak řežou a brousí komponenty, které se vkládají třeba do elektronových mikroskopů. Ostatně, jak se v Cryturu pochlubili, většina takových mikroskopů v sobě má právě turnovský krystal.
Lze je najít také v laserových zařízeních, detektorech radiačního záření nebo v řadě lékařských přístrojů. S turnovským syntetickým krystalem se můžete potkat také, když si necháte odstranit tetování. Turnovské výrobky slouží i mnohem náročnějším úkolům, dodávají se například do urychlovačů částic.
Pro laika je na pohled atraktivní také výroba trubiček z umělého safíru. Dva metry tenké téměř nezničitelné safírové trubičky vyrostou ve speciální peci během jediného dne. Využití nacházejí třeba jako teploměry ve sklárnách nebo rafinériích nebo jako zkumavky při práci s velmi agresivními chemikáliemi.
Související
-
Pro maskování i design. Materiál inspirovaný chameleoní kůží dokáže měnit barvu podle okolí
Robot imituje barvy, které zaznamená kolem sebe. Barva závisí na teplotě nanodrátu. Je rychlejší ho zahřát. Chladnutí trvá o něco déle. Ale v průměru změna barvy zabere půl vteřiny.
-
Diamanty jsou věčné. Pokud neshoří
Diamant - vzácný a krásný kámen, starý miliardu let. Lidé s ním odpradávna obchodují, zdobí se jím a neváhají kvůli němu páchat zločiny. Je jedním z nejtvrdších ne...
-
Do nitra vody a ledu
Proč voda teče? Čemu vděčíme za její unikátní životadárné vlastnosti? Napoví nám vnitřní struktura vody, to, z čeho je tvořena a jak drží pohromadě. Do nitra vody s...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
