Expedice slaví. A to nejen příchod nového roku, ale i první narozeniny!

2. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy oslava
0:00
/
0:00

Navzdory koronaviru jsme loni každý týden vyrazili na výpravu za poznáním: do zlatých dolů i za ledními medvědy, do alchymistických dílen i za tažnými ptáky.

Spolu s posluchači tým Expedice ve složení Markéta Ševčíková a Josef Kluge zkoumali fungování větrných elektráren i prken na windsurfing, historii nejstarších bot ve Zlíně, těžbu stříbra v Kutné Hoře, nebo výrobu mladých Svatomartinských vín Bzenci.

Expedice podnikla i několik etnografických výprav: za masopustními obyčeji na Hlinecko i do Strání na moravsko-slovenské pomezí, za velikonočními obyčeji na Dolní Lužici i na moravské Slovácko. Účastníci rozhlasových výprav za poznáním se ale vydali i do kosmu a z našich dvou hvězdáren - v Ondřejově a v Praze na Petříně - mohli zjistit, jak se hledá planeta s příznivými podmínkami pro lidstvo a kdy se uskuteční lety na Měsíc a na Mars.

Několik Expedic bylo ekologických - do světa biopotravin, ekofarmářů i pěstitelů léčivých bylin; do měst, kde se už dnes dokázali připravit na globální změnu klimatu, nebo na recyklační linky tříděného odpadu. Expedice se vysílala i z nejčernějšího místa u nás - z Manětínské oblasti temné oblohy, a také ze všech našich národních parků: Krkonošského, Šumavského, Českého Švýcarska i Podyjí.

Několik výprav se uskutečnilo po stopách výrazných osobností naší historie, ať už šlo o Jana Amose Komenského, Albechta z Valdštejna, Jana Husa, Jana Žižku nebo Jana Lucemburského. Jedna z výprav zamířila i za čerstvými hříbaty do Národního hřebčína v Kladrubech, do měst západočeského lázeňského trojúhelníku nebo doprostřed Vírské přehrady na Vysočině, uprostřed níž stojí evropský strom roku: Chudobínská borovice. Expedice se navzdory koronaviru i nástrahám počasí konala pravidelně každou sobotu po celých 52 týdnů, a to bez jediné přestávky nebo reprízy!

Proto tvůrci Expedice připravili malou narozeninovou oslavu s připomínkou těch nejzajímavějších výletů: ten první bude o okolnostech vzniku naší republiky. Ta se sice narodila v roce 1918, ovšem až v roce 1920 oficiálně stvrdila svou existenci - v platnost totiž vstoupila první ústava československé republiky a zákon o státních symbolech. Dnes jich má naše republika celkem 7 a těmi úplně prvními byly státní barvy a státní vlajka. A v Kanceláři prezidenta republiky se dozvíme, kdo vymyslel podobu naší vlajky a proč ji nemáme s hvězdami a pruhy, jak si přál T.G.M.

Celý loňský rok byl poznamenán epidemií koronaviru, který v různých formách ovlivnil život každého člověka na této planetě. Vznik pandemie a rychlost jejího šíření planetou podnítila nejrůznější teorie i spekulace o původu nebo původcích jejího vzniku. Virus se začal šířit z města Wu-chan v Číně už na konci roku 2019 a stále se  neví, kdy a kde došlo k prvotní infekci.

Podle některých teorií může za přenos koronaviru na člověka malé a nesmírně zajímavé zvířátko z řádu letounů: netopýr. Dnes už víme, že člověk se přímo se od netopýra nakazit nemůže - pokud ho tedy nebude jíst. A jak vlastně žijí a hibernují netopýři zjistíme na Berounsku, v kraji pod mýtickým přemyslovským Tetínem, na němž pobývala svatá Ludmila. Tam je lom Alkazar a v něm jedno z největších zimovišť netopýrů u nás.

Další narozeninový výlet vás zavede do útrob unikátního obřího dalekohledu. Byl to už v 17. století Galileo Galilei, který dalekohled zdokonalil a používal ho jako první člověk k pozorování oblohy. Dnešním nejznámějším dalekohledem je Hubbleův vesmírný teleskop, ale ani ten není největší - mezi největší dalekohledy světa patří Keckovy dalekohledy na Havajských ostrovech a Gran Telescopio Canarias na Kanárských ostrovech. Ale i u nás máme jeden velký unikát, který je shodou okolností dvojčetem Hubbleova teleskopu. Nachází se v Ondřejově, jmenuje se Perkův dalekohled a je největší v republice.

Expedice loni pátraly také za našimi historickými poklady, zapsanými na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.  A nahlédly i do světa starobylých lidových řemesel, která existují často už od středověku a stále mají pokračovatele, kteří je udržují v oné archaické podobě, jako naši prapředkové. A jsou jimi nově nejen výrobci skleněných foukaných perel z podkrkonošské Poniklé, ale také mistři modrotisku z nejstarší dílny u nás. Vznikla v roce 1816 a nachází se v Olešnici na Moravě na rozhraní Svitavska a Blanenska. Rodina Danzingerových v ní stále zachovává starobylou technologii tisku dřevěnými formami a barvení indigem. A Expedice zjistila, v čem kouzlo pravého modrotisku spočívá.

O ovoci a zelenině každý ví, že našemu organismu prospívají, ovšem ne každý ví, v čem přesně. Tušíte například, co se v našem trávícím traktu děje po konzumaci ovoce a co s našimi útrobami dělá zelenina?  Které druhy zeleniny nám mohou pomoci s trávicími a onkologickými problémy a po kterém druhu ovoce se opravdu netloustne? Jak mění kvalitu ovoce postupující klimatická změna a bylo zdravější před 100 a více lety víc, než je dnes? A jak jako laici poznáme, že v bramborách, květáku a mrkvi nejsou pesticidy a herbicidy? I na tyto otázky našla Expedice odpovědi, a možná i řadu překvapivých.

Do nového roku si většinou přejeme hodně zdraví,  což v současné době nabylo na zcela novém významu, a  také si přejeme, abychom byli dlouho živi. Ovšem jak to udělat, abychom žili nejen déle, ale také kvalitně? Za tajemstvím dlouhověkosti jsme rovněž podnikli jednuz loňských Expedic, tak se v závěru té narozeninové nechte inspirovat!

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?