Expedice o ženách a ženském hledisku ve vědě
Mezinárodní den žen, který jsme si tento týden připomněli, ale taky nedávný Mezinárodní den žen a dívek ve vědě - to jsou svátky, které připomínají nejen rovnoprávnost, ale taky úspěchy žen v nejrůznějších společenských oblastech. Proč je ženské hledisko nenahraditelné ve vědě, i o tom bude tentokrát Expedice.
Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová, jaderná fyzička Dana Drábová socioložka Jiřina Šiklová nebo experimentální viroložka Rut Tachezy. To jsou české odbornice a ženy-vědkyně, které ve svém oboru dosáhly špičkové úrovně.
Práce a rodina
I přesto má ale Česko v současnosti jedno z nejnižších zastoupení žen ve vědě a výzkumu v zemích Evropské unie. Pro ženy ve vědě je hodně důležité, aby se jim dařila skloubit práce s rodinou, jak potvrzuje jedna z výzkumnic Petra Holštajn Zemánková, která se zabývá kognitivními funkcemi u nerologických a psychiatrických onemocnění a nedávno získala dotaci na znovunastartování vědecké kariéry od Grantové agentury Masarykovy univerzity.
„Získání grantu je hlavně skvělá příležitost, jak skloubit mateřství a kariéru. Můžu si dovolit jesličky a pokračovat v práci, která mě tak baví.“
Dotace Career Restart pomáhá právě vědců a vědkyním, kteří museli přerušit práci ve výzkumu ze závažných důvodů. Hlásí se o ni ale hlavně ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Vědecké komunity jsou totiž často mezinárodní a výzkumníci a výzkumnice v zahraničí jsou zvyklí, že rodičovství práci přeruší maximálně na několik měsíců.
Co ženy stále trápí
I přesto, že ženy tvoří polovinu populace, nedaří se stále ženské hledisko dostatečně zahrnovat do klinických studií - tedy do několika fází ověřování bezpečnosti nebo účinnosti nových léčiv, léčebných postupů, ale třeba i ochranných prostředků či přístrojů. Klinické testy se totiž ve výzkumu dělají stále převážně na mužích.
Roztroušená skleróza, mrtvice nebo osteoporóza - to je jen několik málo příkladů nemocí, které se přitom projevují jinak u každého pohlaví. „Existují případy, kdy jsou ve zkoumané skupině pacientů muži i ženy, ale neřeší se rozdíly ve výsledcích u jednotlivých pohlaví. Výsledky jsou pak zkreslené,“ říká Jens Peter Andersen, jehož tým se snažil zjistit, jak moc designéři klinických studií, související s covidem-19, pracují s pohlavím a genderem.
Jana Gabrielová ze Sociologického ústavu Akademie věd k tomu doplňuje, že podobně tomu může být i v případě navrhování nejrůznějších ochranných prostředků, jako je například neprůstřelná vesta, kterou využívají jak policisté, tak i policistky. „Ženský hrudník je jiný než ten mužský a v momentě, kdy nebude přiléhat tak, jak má, může to danou policistku ohrozit na životě.“
Související
-
Expedice za jedy a toxiny kolem nás
Expedice míří do světa jedů a toxinů, která nás bezprostředně obklopují a nejenže je nevnímáme, nevidíme a necítíme, ale málokdy víme a tušíme, jak mohou být nebezpečné.
-
Expedice do světa krve, tkání a buněk
Každý ví, jak zásadní je dárcovství krve, víme ale, co přesně naše krev obsahuje a které její složky jsou nejpodstatnější? Jak se liší krev novorozence od krve dospělého?
-
Expedice do historie vakcín a očkování dětí
Na území dnešní České republiky se mohutně očkovalo už v první polovině 19. století, a to proti pravým neštovicím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
