Expedice do světa oka a oftalmologie

Je tím prvním, co na jiném člověku vnímáme, díky němu získáváme 80 % veškerých informací. Podle některých zdrojů jich oko dokáže za hodinu zpracovat až 36 tisíc. Očím přitom paradoxně věnujeme celkem minimální pozornost - pokud vidíme. Neuvědomujeme si přitom, že oko je přímo spojeno s mozkem a řada očních nemocí může začínat velmi nenápadně a skončit totální slepotou.

Přesto s tímto malým orgánem zacházíme dost macešsky. Ničíme ho zíráním do blikajících obrazovek, pobytem v zaprášeném a klimatizovaném prostředí, nedostatečnou ochranou proti UV záření a nedostatkem spánku. Expedice se vydává do světa oka a oftalmologie.

Co se děje v oku při neustálých pohledech na displeje mobilů, počítačů a obrazovek?|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Oftalmologie a okulistika

Oftalmologii se dříve říkalo okulistika a je to obor, zabývající se onemocněními a chirurgií zrakových drah. Ty zahrnují nejen oko samotné, ale i mozek, slzný systém nebo oční víčka. Samotné slovo oftalmologie pochází z řeckých slov ofthalmos, jež znamená „oko“, a logos, které má významů spoustu, především ale tři: „slovo“, „myšlenka“ a „promluva/rozprava“. Doslova tak oftalmologie znamená „věda o očích“ a její historie sahá daleko před časy Hippokrata.

Ten se narodil roku 460 př. n. l., ovšem vědci z tohoto období zakládali své koncepce oka do velké míry na spekulacích, než na empirických důkazech. Rozpoznali oční bělmo a průhlednou rohovku, tenký film fungující jako vnější obal oka s vnitřní vrstvou tvořenou zornicí a tekutinou uprostřed. Až Aristoteles provedl pitvu očí zvířat a objevil uvnitř tři vrstvy.

Kniha oka

K očím se většina lidí chová macešsky. Jen málokdo si najde cestu k lékaři na preventivní prohlídku|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Nejzásadnější byly ale poznatky  z arabského světa. I když se v prvních stoletích našeho letopočtu prováděly pitvy oka za účelem lepšího poznání jeho fungování, až v roce 1 021 našeho letopočtu napsal takzvaný praotec optiky Ibn al-Haytham Knihu oka, ve které vysvětlil proces vidění a optického vnímání.

Už v té době se například v arabském světě používaly speciální injekční jehly na léčbu drobných zákalů.

V Evropě se poznatky prohlubovaly spolu s rozvojem mikroskopie, tedy společně s rozvíjející se kvalitou mikroskopů a jiných zvětšovacích zařízení. V 17. a 18. století byly poprvé použity ruční lupy a poprvé využit mikroskop. To přispělo k hlubšímu zkoumání oka a k vyvinutí komplexnějšího modelu oka. Některé mylné představy však nadále přetrvávaly. Vědci např. stále nevěděli, z jakého důvodu mění oční panenka rozměry či jaká je funkce zadní komory.

Průkopnická Británie

V 18. století a hlavně 19. století se stala velkým průzkumníkem oftalmologie Velká Británie. Prvním očním chirurgem ve Velké Británii byl John Freke, který byl pro tuto pozici zmocněn už v roce 1727. Prvním na oční lékařství plně zaměřeným ústavem se v roce 1805 stala Nemocnice Sv. Bartoloměje. První klasický oftalmoskop, který zvětšoval a zkoumal oční pozadí, byl sestrojen v roce 1850 a díky němu se oční lékařství posunulo obrovsky kupředu.

Většina novorozenců je modrooká, protože bezprostředně po narození duhovka člověka téměř žádný pigment neobsahuje|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Co oko dokáže

Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev.

Většina novorozenců je modrooká, protože bezprostředně po narození duhovka člověka téměř žádný pigment neobsahuje, ale postupem času ho přibývá a až kolem třetího roku věku je definitivně ustálen. Pouze u zhruba 15 % lidí se barva očí mění v pozdějším věku. V případě, že se barva očí změní velmi výrazně nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění.

Je oko okno do duše?|foto:Fotobanka Pixabay (5008272)

Co se děje v oku při  neustálých pohledech na displeje mobilů, počítačů a obrazovek? Jak ulevit očím a podle čeho lze poznat nastupující oční onemocnění? Jaký je rozdíl mezi šedým a zeleným zákalem? Jak fungují oční tkáňové banky a které části oka lze transplantovat? V Expedici vysvětlí doc. MUDr. Pavel Studený, přednosta kliniky oftalmologie Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech v Praze, předsedkyně České oftalmologické společnosti doc. MUDr. Šárka Pitrová, MUDr. Magdaléna Netuková z OTB Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech v Praze, MUDr. Eva Jerhotová z oční kliniky Neovize a ředitelka oční tkáňové banky EYE bank v Praze Mgr. Yveta Urbanová.