Expedice do světa bakteriofágů, léků budoucnosti

Bakteriofágy se tak samy exponenciálně množí v místě infekce, čehož se dá skvěle využít při léčení nemocí, způsobených bakteriálními infekcemi. Bakteriofágová terapie tak představuje novou alternativu k selhávajícím antibiotikům. Jenže ona zas tak nová není. Spíš staronová.

Bakteriofágy jsou starší než antibiotika

Srovnání rezistence na antibiotika. Vlevo antibiotika na bakterie působí, napravo jsou bakterie na antibiotika rezistentní|foto:Profimedia

Bakteriofágy se vyvíjely spolu s antibiotiky, jsou dokonce o něco starší. Ve vzestupu je ale zbrzdil právě prudký rovoj antibiotik v 1. polovině minulého století. Antibiotika byla levná a účinná, tak se na bakteriofágy zapomnělo. Bakteriofágy se ale přece jen někde stále držely: za druhé světové války byly používané v bojových táborech pro léčbu epidemií cholery, gangrény, dysenterie. Jednalo se o finančně velmi zajímavou a jednoduchou léčbu.

V 80. letech se i v Polsku na Akademii věd ve Varšavě začali zabývat fagoterapií, úspěšně léčili choroby způsobené kmeny rezistentními k antibiotikům, jenže i tam se od nich kvůli antibiotikům upustilo. Udržela se po celá léta v Gruzii v Eliavově institutu,kde s bakteriofágy pracují na velmi pokročilé úrovni.

I u nás pracuje vědecký tým na vývoji nových léčiv z bakteriofágů, a experimentálně velmi dobře fungují. Expedici povedou primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Václava Adámková, molekulární biolog a vědec, specializují se na bakteriofágy Martin Benešík, a jaderný chemik a vědec Milan Buňata ze společnosti MB pharma, která vyvíjí nový bakteriofágový lék pro český trh.