Evropská ústava

Host (Pat Cox): Ne, ale myslím si, že toto je velice nutná doba, kterou musíme absolvovat, bude následovat intenzívní debata. A před Konventem jsou nyní tři až čtyři týdny těžké práce a potom bude určitě čas na reflexy a pak samozřejmě přijdou mezivládní konference. Máme před sebou tady takovou rozpracovanou práci a pokud se nám nelíbí, kam směřujeme teď, můžeme vyjednat směr, kterým chceme směřovat v budoucnosti a tam, kde to skončí.

Moderátor (Jiří Hošek): Malým zemí, mezi něž patří i Česká republika, se nezamlouvá hned několik věcí, mimo jiné třeba nápad zrušit princip toho rotujícího předsednictví unie a nahradit ho jediným voleným prezidentem Evropské unie. Nezdá se také, že by všechny členské země měly v budoucnu zastoupení v Evropské komisi. Co se tedy bude dít v případě, že malí i velcí zůstanou v těchto otázkách neoblomní?

Host (Pat Cox): Jsem přesvědčen, že Evropská unie nepomůže vytvořit klima vzájemné nedůvěry mezi malými a velkými státy. A v průběhu padesáti let se nám to nepodařilo zabránit a to také zůstává součástí nedořešeného úkolu Konventu a nové ústavy. Řekl bych vám, že návrh na předsednictví a kontinuitu v předsednictví evropské, může mít své důvody, ale samozřejmě neříkám, že by nemohla koexistovat s obměňováním prezidentství nebo respektive předsednictví. To znamená existuje celá řada modelů, na které se musíme podívat a já jsem přesvědčen o tom, že ta otázka vaše směřuje k tomu, že já také pocházím z malé země, z Irska, a samozřejmě my také rádi cítíme trošku zodpovědnosti. A nemusí být nějak velká, ale musí být stejně velké, jako to vlastnictví těch ostatních, abychom se ztotožnili s Evropou. A co se týče komise, tak mám za to, že v současném návrhu to není zrovna správné. A když budu poslouchat Konventu, tak se to vyjasní. A pokud nebudou naslouchat Konventu, tak uvidíme jiný výsledek oproti té verzi, co máme na stole nyní.

Moderátor (Jiří Hošek): Českou republiku čeká už za čtrnáct dní referendum o vstupu do Evropské unie. Shodli jsme se na tom, že v této chvíli skutečně ještě není úplně jasné, do jaké unie budeme vstupovat. Co říkáte v tomto kontextu návrhu druhé nejsilnější strany v Česku, tedy ODS, která volá po dalším, po druhém referendu, právě o té finální podobě Evropské ústavy. Tedy o tom, jak bude vypadat Evropská unie.

Host (Pat Cox): Já si myslím, že jsou dvě věci. Za prvé v politice je velice rozumné a já jsem politik, je nejlepší přejít každý most, když k němu přijdete a ten první most, ten velký most a ten další most je velice základním mostem. Ať už budete mít nebo nebudete mít druhé referendum. Teoretická otázka, pokud nebude fungovat to první. A samozřejmě tou největší otázkou je ta volba celého vašeho národa a to není otázka toho, jestli podporujete vládu, ODS, opozici, jestli se vám líbí premiér nebo prezident. To není otázka toho. Je to otázka budoucnosti národa jako takového a je to tedy samozřejmě velice nutná otázka, kterou řešíte při volbách. A samozřejmě my doufáme, že se vyslovíte pro, protože Česká republika by měla být členem už od začátku a historie vás o tu šanci připravila a teď máte možnost si zvolit to, co chcete a máte možnost dohnat ten náskok. A jakmile se vyslovíte ano, tak se stanete členy Evropské unie na základě smlouvy, která byla podepsána v Aténách a která byla vyjednána a finalizována v Kodani. A potom, ať už Evropa směřuje kam chce, vaše Evropa, irská Evropa, Evropa všech ostatních členských zemí, všichni budeme mít to samé. Otázka toho, jestli budete mít referendum nebo ne, je otázka vašeho politického systému, vašich preferencí a vaší ústavy. A o politice už toho vím dost, abych vám mohl říct, že v několika posledních nebo v několika dalších dnech se nechci stát tím evropským masem v českém politickém sendviči.

Moderátor (Jiří Hošek): Doufejme, že se jím nestanete. Když byste měl zmínit jeden nejlepší důvod, proč vy nás chcete, jak jste řekl, a jeden nejlepší důvod pro to, proč my bychom měli chtít vstoupit do Evropské unie?

Host (Pat Cox): Nejprve na tu otázku, proč byste měli vstoupit, vy Česká republika. Je to vaše možnost a vaše volba. Já pocházím z malé země, z Irska, v Atlantickém oceánu. My jsme vstoupili do procesu evropské integrace před třiceti lety. Vstoupili jsme v ekonomické recesi jako izolovaná země, byli jsme nejchudším státem Evropy v té době a pro generaci mých dětí můžeme udělat věci, jsme mohli udělat věci, které pro nás nemohli udělat naši otcové a já doufám, že Česká republika bude mít stejnou zkušenost. A co může Česká republika přinést? Tato země má historii, kulturu, tradici, která není pouze evropská, ale vynikající. Berte to tak, jak jste, buďte hrdi na to, že jste Čechy a pojďte do Evropské unie, nezůstávejte mimo.

Moderátor (Jiří Hošek): Je samozřejmě těžké srovnávat rok 1973 a rok 2003. Přesto ale, myslíte si, že je možné v dnešních podmínkách zopakovat v případě České republiky ten proslulý irský ekonomický zázrak?

Host (Pat Cox): Samozřejmě nemůžeme být naivní. Žijeme v různém světě a samozřejmě zkušenost jednoho státu se nemůže pouze předat těm dalším členským státům nebo kandidátským státům. Ale důvodem, proč Irsko mohlo využít výhody velkého trhu bylo to, že se vlastně ekonomika zmohla. Ale chtěl bych říci jednu věc. pokud budete volit v referendu a samozřejmě nezáleží na tom, jestli ano nebo, ale hlavně, jestli budete volit, tak samozřejmě ta ulice se nezmění druhý den po volbách. Nezmění se ani vaše pracoviště, na které druhý den přijdete. Nezmění se ani škola, pokud jste studentem. A samozřejmě nebudete si volit nebe na zemi, ale budete volit Evropu, která je zcela jiná oproti Evropě, kterou měli tady lidé před sta lety, před padesáti lety nebo dokonce i před dvaceti lety. Budete volit pro jiné otevřené evropské hodnoty, které budete moci adoptovat a zůstanete i nadále Čechy, ale stanete se i evropskými občany, stanete se obyvateli velké Evropy a bude vám patřit stejně jako ostatním a to je zcela evidentně lepší vize Evropy, než vize Evropy v dvacátém století, kterou jsme si všichni prožili a která nás tak dlouho i dělila.

Moderátor (Jiří Hošek): Když se ale podíváme podrobněji na tu ideu společné zahraniční politiky a na tu ideu vytvoření úřadu ministra zahraničních věcí. Vůbec má tahle iniciativa smysl, když v zahraniční politice je těžké mluvit jedním hlasem za situace, kdy některé klíčové země mají na důležité věci odlišný názor, jako jsme to viděli nedávno v případě války v Iráku?

Host (Pat Cox): Myslím si, že odpověď na vaši otázku, jestli to dává smysl, my v Evropském parlamentu jsme přesvědčeni o tom, že to dává smysl. Máme už několik let pana Javiera Solanu, který byl vlastně vůdcem a pak máme Chrise Pattona, který má vlastně na starosti rozpočet a určitě to dává smysl na jakékoliv úrovni, ať už vlastně jsme schopni zpracovat dobrou zahraniční politiku, špatnou politiku. Měli bychom se snažit být pokud možno co nejefektivnější, jak jen to je možné. A samozřejmě sloučení těchto dvou úřadů bude mít přidanou hodnotu. Ale máte určitě pravdu, můžeme vybudovat jakoukoliv instituci, kterou chceme, napsat jakoukoliv ústavu, ale pokud nebudeme mít tu politickou vůli jednat solidárně společně, tak pak máte zcela jistě pravdu. Budeme mít lidi v budově, která bude mít měděnou tabulku, ale nebude mít žádný obsah. A jak už jste poznamenal, politická vůle je velice důležitá a dokázala to i irácká krize a to velmi tvrdým způsobem a dokázala, jak obtížné to někdy může být. Já jsem to říkal na dvou schůzkách Evropského parlamentu a pokud nejsme Evropané, pokud nejsme schopni sami sobě naslouchat v otázkách, jako jsou tyto, tak pak si nemůžeme stěžovat, když naši spojenci v USA nás neberou tak vážně, jak by měli.

Moderátor (Jiří Hošek): Myslím si, že v tomhle kontextu nesmíme zapomínat na to, že Evropská unie samozřejmě má ambice, aby se v tom celosvětovém měřítku stala mocností se vším všudy. Není pochyb o tom, že ekonomický potenciál k tomu má, zahraniční politiku teď v určitých bolestech buduje. Stejně jako takzvanou evropskou obranu. Unie teď chce vybudovat vlastní síly rychlé reakce o síle zhruba šedesáti tisíc mužů. Nemyslíte si, že taková iniciativa trošku podkopává ideu Severoatlantické aliance, která tu funguje už léta?

Host (Pat Cox): Nemyslím a mohu vám dát velice konkrétní příklad. Jsem členem parlamentu od roku 89 a byl jsem členem parlamentu v okamžiku, kdy se útočilo na Srebrenicu. Ze Štrasburku jsem to měl do Srebrenici mnohem blíž, než do Irska a měl jsem špatný pocit. Mohli jsme poslat naše rezoluce, mohli jsme vypracovávat rezoluce, ale neměli jsme žádnou sílu a neměli jsme vlastně v tom těžkém okamžiku schopnost zasáhnout. Chceme být lepšími sousedy. Pokud budeme znovu postaveni před tento test. A samozřejmě bychom chtěli vyjádřit svou solidaritu těmito sílami a když se podíváme na otázku NATO jako takového, tak není o tom se ptát jenom na ambice Evropské unie. Samozřejmě Evropská unie musí mít ambice, aby byla efektivnější v oblasti obrany i zahraniční politiky. Ale dovolte mi, abych vám řekl jednu věc. Po jedenáctém září roku 2001 se poprvé v historii všichni členové EU nabídli použitá článku pět a Spojené státy tuto nabídku odmítly. Když se Spojené státy začaly připravovat na válku, začly připravovat své vojska na válku, tak pak se rozhodl, neobrátilo na svojeho spojence v NATO a smysl je v tom, že když sledujeme tento vývoj ve světě, tak určitě se musíme snažit najít vlastně soudržnost, posílit naši soudržnost a když Spojené státy braly jiný způsob řešení problému a nevyužily toho, tak je to otázka jiná. A já samozřejmě nenapadám na to, musíme být samozřejmě velmi kvalitními spojenci, stejně tak i s USA musíme pěstovat korektní vztahy, ale v těch okolnostech, které jsem popisoval, tak samozřejmě bychom nemohli říct o tom, že bychom byli vlastně oddaní. Samozřejmě musí to být taková selektivní koexistence a samozřejmě ta selektivita v tomto přínosném vztahu musí být pečlivě zvážena.

Moderátor (Jiří Hošek): Jednou z hodně kontroverzních otázek v diskusi o podobě nové Evropské ústavy je zmínka o Bohu v preambuli ústavy. Zdá se podle posledních informací, že se nakonec ani slovíčko Bůh, ani myšlenka křesťanského dědictví Evropy v té ústavě neobjeví. Jaký na to máte názor?

Host (Pat Cox): Samozřejmě ty konstituční tradice v jednotlivých zemích jsou různé. Naše země má jinou a samozřejmě preambule ústavy měla vlastně, nebo naše ústava má odkaz na Boha, protože my jsme velice religiózní země a samozřejmě Evropská unie a její ústava musí zvážit všechny své členské státy, kandidátské státy, protože v návrhu už je vyjádřen respekt k ústavám jednotlivých členských zemí, kandidátských zemí i k jejich církvím. To znamená cokoliv je zaběhnuto zde v České republice a co je zakotveno v ústavě, nebude nahrazeno. A když jsem dneska letěl z Bruselu do Prahy, tak jsem si právě četl tu preambuli návrhu, která byla presentována dnes. Dostal jsem ji těsně před tím, než jsem odjel na letiště a je tam zmiňována ta poznámka na evropské kulturní dědictví, i křesťanské dědictví a je to tam podle mého velice pluralitně obsaženo a myslím si, že je velice důležití říci, že podpora pro tu ústavu se najde, protože je velice důležité zdůraznit, že křesťanské dědictví je přítomno, stejně jako všechno ostatní další dědictví. A jsem si jistý, že ta ústava bude velice kvalitní, jak jsem se mohl dnes sám přesvědčit.

Moderátor (Jiří Hošek): V pořadu O kom se mluví byl hostem Českého rozhlasu 1 předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Díky za váš čas a za návštěvu ve studiu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.